Stávala v horní části obce, na zahradě dnešního domu čp. 15. - Ves Chotýš byla písemně poprvé zmiňována již v r. 1222. Potom byla majetkově rozdělena na několik částí, které v různých obdobích drželi vladykové užívající přídomek z Chotýše. Největší část obce, kde patrně stávalo i jakési šlechtické sídlo, vlastnil ve druhé polovině 15. stol. Pavlík, který se r. 1460 psal z Chotýše. Snad tuto část obce vlastnil v první polovině 16. stol. Vilém z Křesetic, před r. 1542 prodal Vilém tento statek bratřím Benešovi a Jiřímu staršímu Mírkovi ze Solopisk. V r. 1543 si bratři Mírkové rozdělili společný majetek, přičemž Chotýš připadla Benešovi. Ve smlouvě o dělení majetku také byla poprvé zmíněna zdejší tvrz. Chotýšskou tvrz s příslušnou částí obce připojili Mírkové ze Solopisk k Synči a drželi ji až do pobělohorských konfiskací r. 1622. V r. 1623 získal konfiskát kníže Karel z Lichtenštejna a připojil k nově vytvořenému plaňanskému panství. Při této příležitosti je o tvrzi poslední zpráva. Během třicetileté války byla obec se dvorem a pravděpodobně i s tvrzí r. 1639 vypálena Švédy. Po válce patrně tvrz, která již dříve ztratila význam šlechtického sídla a hospodářského nebo administrativního centra, nebyla obnovena. Zprávy o ní nezaznamenal ani obsažný urbář černokosteleckého panství z r. 1677 (Zlatá kniha). - Tvrz, z jedné strany chráněná rybníkem a z druhé strany příkopem, stávala v horní části obce v místě tzv. Vlasákova domu čp. 15. Na přelomu 19. a 20. stol. byly při orání zahrady objeveny její základy, které se však nedochovaly.
Klíč.slova
tvrze * majitelé tvrze * zaniklé tvrze
Citace
ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 162-163.
Cesty a památky: Kolínsko [online]. [cit. 2011-03-30]. Dostupné z: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/chotys/tvrz.
