Stávala v místech samoty Chrást čp. 43 (původně samostatné obce Chrást) při silnici mezi Českým Brodem a Kostelcem nad Černými lesy. - Již v r. 1358 byl zaznamenán hraniční spor, který vedli rytíři Bohunek a Litold z Chrástu s cisterciáky z Klášterní Skalice a svou držbu prokázali staršími královskými listinami. Je možné předpokládat, že již tehdy v Chrástu jakési šlechtické sídlo existovalo. Tvrz samotná je však písemně poprvé doložena až r. 1459, kdy ji Václav Krabice z Weitmile prodával spolu se vsí Janu Kačicovi z Kounic. Janovi synové postoupili Chrást r. 1505 Janovi z Landštejna, který jej připojil ke svému statku Tuchoraz. Sňatkem s Eliškou z Landštejna přešel statek na Bořivoje z Donína a na Tuchorazi, za účast v prvním protihabsburském povstání r. 1547 mu ale Ferdinand I. Chrást a ostatní majetek zkonfiskoval. Po vleklém sporu dosáhla konečně r. 1575 Eliška z Landštejna vrácení tvrze a poplužního dvora (a ostatního majetku v Chrástu) a propuštění tohoto majetku z manství. Jako svobodný byl Chrást vložen do desk zemských. V r. 1579 získal Chrást Jaroslav Smiřický a připojil jej spolu s Tuchorazí trvale k panství Kostelec nad Černými lesy. Během třicetileté války byla obec i s tvrzí zpustošena císařskými vojsky, po válce zde podle berní ruly byl již pouze tzv. hamfestní dvůr s mlýnem a ovčínem. Tvrz zanikla spolu s obcí a v žádném z dokumentů 17. stol. již o ní není žádná zmínka, přestože podle Schallerovy Topografie byly zbytky tvrze zřetelné ještě v 18. stol. Podle F. A. Hebera zanikly pozůstatky tvrze přestavbou dvora ve 40. l. 19. stol. a zůstala pouze hluboká studna, krytá kruhovým věžovitým přístřeškem.
Klíč.slova
tvrze * majitelé tvrze * zaniklé tvrze
Citace
ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 167.
