Na ostrožně vybíhající na severozápadě z náhorní plošiny návrší Chlum východně od Mladé Boleslavi, severně od obce Chloumek. Místní název Švédské šance. - Hradiště leží ve výrazně strategické a dominantní poloze s prudkými svahy a převýšením 100-120 m nad okolním terénem. Přístup na jazykovitý výběžek (o celkové ploše 4 ha) je přepažen extrémně mohutným valem o výšce přes 7 m a šířce až 30 m. Vnější, mohutnější val leží v místech, kde ostrožna vybíhá z náhorní planiny a původně přepažoval celý začátek ostrohu. V první polovině 20. stol. byl částečně rozebrán a rozvezen. Val je zachován v délce asi 120 m. Příkop před valem je asi 15 m široký a 2 m hluboký. Mohutné pozůstatky fortifikace byly mylně pokládány za opevnění švédských vojsk z doby třicetileté války. Druhý val, oddělující vlastní hradiště od svažující se špičky ostrohu, je dochován jen ve formě vysoké terasovité meze v délce 65 m. V 90. l. 20. stol. (archeolog J. L. Píč) byl nově nalezen další val ve směru od špičky ostrožny po svahu severovýchodním směrem, který snad chránil přístup k vodnímu zdroji. Podle hojných nálezů keramiky mezi prvním a druhým valem lze usuzovat, že zde bylo hradiště osídleno nejhustěji, zde byla patrně jeho akropole. Výzkum, který prováděl na hradišti J. L. Píč byl pouze menší, většina dosavadních nálezů ale pochází z povrchových sběrů. Podle těchto nedostatečných informací byla ostrožna osídlena již v eneolitu (kultura lidu s nálevkovitými poháry), první výrazné opevnění zde bylo vybudováno patrně v mladší době bronzové, to však bylo nejspíše překryto raně středověkou slovanskou hradbou. Z 8.-10. stol. také pochází definitivní podoba hradiště. - Hradiště zaniklo patrně před polovinou 10. stol. v rámci násilného sjednocování země pod vládu Přemyslovců. Podle starších bádání bylo ztotožňováno s hradem dobytým a zničeným knížetem Boleslavem I. v r. 936. - Lidově jsou pozůstatky tohoto hradiště v podobě dodnes znatelných částí mohutných obranných valů označovány jako Švédské šance. Ve skutečnosti však název vznikl spíše proto, že se do těchto míst obyvatelstvo během třicetileté války před švédskými vpády uchylovalo. - Dosud také není objasněn vztah k dalšímu (raně středověkému) hradišti, ležícímu jižně od obce Chloumek, v katastru obce Nepřevázka.
Klíč.slova
hradiště * valy * doba kamenná * eneolit * kultura nálevkovitých pohárů * doba bronzová * doba hradištní * slovanská hradiště
Citace
ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 168.
ČTVERÁK, Vladimír; et al. Encyklopedie hradišť v Čechách. Vyd. 1. Praha: Libri, 2003, s. 110.
Viz též souvísející
Hradiště (Nepřevázka, Česko)
Druh soub.
Soubor jmen korporací - regionální památky
Odkazy
(1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
(6) - ČLÁNKY
openseadragon
Počet záznamů: 1
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
