Na vyvýšenině jižně od obce Liblice. - Bezprostředně po vzniku Československa bylo okolí Liblic vytipováno pro armádní radiotelegrafní vysílač, k realizaci však nedošlo. Ministerstvo pošt a telegrafů r. 1929 potvrdilo toto místo jako ideální a r. 1930 instalovalo první malý vysílač k pokusným měřením. V l. 1930-1931 byly západně od obce vystavěny dvě věže vysílací stanice podle projektu Ing. Josefa Stránského a Ing. Knighta, projekt výstavby dvou stožárů zpracoval Ing. Hass a vlastní konstrukci zhotovily Vítkovické železárny. Oba stožáry-věže byly samonosné (bez kotvení) z křemíkové oceli, vysoké 150 m, každý o váze 150 t. Od sebe byly vzdáleny 250 m a postaveny na porcelánových izolátorech na betonovém základě. Vysílač Liblice byl uveden do provozu 31.12.1931 na frekvenci 617 kHz. V té době to byl nejsilnější vysílač v Evropě. Jehlanovité, červenobílé stožáry byly prohlášeny technickou památkou, přesto byly 11.8.2004 odstřeleny. - Druhý liblický vysílač byl situován jižně od obce, na vyvýšeninu u kolínské silnice. Vystavěn v l. 1936-1937 podle vlastního projektu Báňskou a hutní společností Třinec a mostárnou v Karlově Huti (Lískovci). Jednalo se o anténový stožár typu Blaw Knox o výšce 280,4 m, který stál na jediném porcelánovém izolátoru a kotven byl 8 lany. Na vrcholu byla 33 m dlouhá výsuvná tyč, která sloužila k přesnému dolaďování antény. Tento vysílač byl kromě středovlného vysílání radiové stanice Praha pověřen rušením dlouhovlného signálu ze zahraničí (Deutsche Welle). Navázal tak na svoji činnost za války, kdy odsud Němci rušili v dlouhovlném pásmu 191 kHz vysílání ze zahraničí. Tento vysílač byl 17.10.1972 odstřelen, aby uvolnil místo vysílači novému. - Dnešní vysílač byl postaven na místě odstraněného vysílače Blaw Knox v r. 1976 a v prosinci téhož roku byl uveden do provozu. Jedná se o středovlný vysílač, pracující na frekvenci 639 kHz. Elektrický návrh vypracoval Výzkumný ústav spojů podle vynálezu Ing. Milana Haušky, projekt konstrukce dvojice nových věží vypracoval Hutní projekt Praha, hlavní projektant Ing. Jan Šťovíček. Stavbu provedla společnost Hutní montáže Ostrava. Trojhranné věže o výšce 355 m jsou od sebe vzdáleny 120 m. Stožáry jsou nejvyššími stavbami v České republice, oba jsou vybaveny šplhajícími výtahy švédské výroby Alimak na spalovací motor, které jezdí až do výšky 350 m. Tyto výtahy jsou tak nejvyššími ČR. - Poblíž vysílače se nachází pomník padlým v r. 1945.
Klíč.slova
radiokomunikace * radiostanice * vysílače
Citace
Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 312.
