V areálu hospodářského dvora v severovýchodní části obce. - Původně zde patrně stával dvůr, který si počátkem 15. stol. během husitské revoluce přivlastnilo sousední město Český Brod. Českobrodští také patrně v tomto dvoře vystavěli tvrz, aby si tak její stavbou zabezpečili ochranu přístupu k vlastním hradbám od východu. Písemně tvrz poprvé připomínána v r. 1454, kdy ji král Ladislav zastavil Janu Sádlovi ze Smilkova. V r. 1461 ji ale pro dluhy král, tehdy již Jiří z Poděbrad, spolu se vsí Liblice znovu zastavil Janu Pardusovi z Vrátkova, Janovi z Trojanovic a Šimonovi ze Strážnice. Koncem r. 1472 postoupili dosud žijící zástavní držitelé Jan z Trojanovic a na Pašiněvsi a Šimon ze Strážnice a na Štítarech Liblice a tvrz Janovi ze Strážnice. Krátce před r. 1500 se dostala tvrz do držení Janovy sestry Anny Bohnické ze Strážnice, manželky Jana Bohnického z Bohnic, a Petra Pašinky z Trojanovic, za nichž byla opravována. V r. 1507 ji Anna ze Strážnice přenechala bratrům Zikmundovi a Petrovi z Trojanovic a ti ještě téhož roku postoupili svá práva na Liblicích bratrům Václavovi a Janovi Bradáčům z Toušeně. Po dělení majetku mezi oba bratry se stal Václav v r. 1508 jediným zástavním držitelem liblické tvrze. Po Václavovi Bradáčovi přešlo zdejší zboží na Annu, dceru Jana Bradáče z Toušeně, která postoupila v r. 1527 Liblice svému manželovi Jiříku Vachtlovi z Pantenova. Ten před r. 1530 liblickou tvrz opravil. Po smrti Jiříka Vachtla z Pantenova a na Lysé nad Labem (od r. 1539 hejtmana Pražského hradu) připadly Liblice synům Zdeňkovi a Jáchymovi a po dalším dělení celé Jáchymovi, který je pak na určitý čas zastavil Jiříkovi staršímu Otovi z Losu. Po Jáchymovi Vachtlovi z Pantenova získal tvrz jeho syn Jan Vachtl, v r. 1579 ji postoupil svému zeti Petru Šturmovi z Hyršfeldu. Nový majitel prodal r. 1583 tvrz a Liblice městu Český Brod k záduší místního špitálu. Obec využívala především výtěžků z místního dvora až do r. 1623, kdy jí byl majetek zkonfiskován. Konfiskát pak koupil Karel z Lichtenštejna a připojil ke svému černokosteleckému panství. Podle záznamů ve Staré manipulaci však již před konfiskací byla tvrz pustým objektem, v němž se sušilo obilí. Podle černokosteleckého urbáře, tzv. Zlaté knihy, stál ještě v r. 1677 u vrat dvora klenutý objekt se síní a dvěma sklepy, zděnou kuchyní, klenutou světnicí a špejcharem který býval kdysi liblickou tvrzí. - Z tohoto objektu se v areálu dnešního statku dodnes dochovaly pouze nepatrné zbytky.
Klíč.slova
tvrze * majitelé tvrze * hospodářské dvory * zaniklé tvrze
Citace
ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 264-265.
