| Popis | Na vyvýšenině uprostřed obce. - Původně románský a raně gotický kostel, písemně doložený k r. 1373. Zcela přestavěn okolo r. 1380 za vlastnictví Lipanských z Lipan. Kostel byl tehdy dvoulodní, s polygonálním presbytářem a jižní boční kaplí sv. Kateřiny, přistavěnou v r. 1388 za Mikše Vrbíka z Tismic. Během třicetileté války kostel značně poničen, za knížete Karla Eusebia z Lichtenštejna v 60. l. 17. stol. raně barokně opraven (r. 1654 klenba nahrazena raně barokním kazetovým malovaným stropem od černokosteleckého truhláře Jiříka Matese). Po r. 1687 k západnímu průčelí přistavěna nová štíhlá hranolová věž, v jejímž zdivu byla druhotně použita řada románských i gotických architektonických prvků z původního kostela. Ve starší literatuře je proto mylně uváděno, že věž je pozůstatkem původního románského kostela. V r. 1757 kostel vydrancovalo pruské vojsko, při jeho opravě r. 1773 zbořena gotická kaple sv. Kateřiny a přistavěna barokní sakristie. Poslední úpravy kostela probíhaly v l. 1853-1860 (raně barokní strop zakryt rákosovým podhledem, postavena předsíň), v r. 1904 (barokní střecha nahrazena dnešní historizující) a v r. 1933 (odstraněny gotické krovy presbytáře a lodi). - Dnes gotický, jednolodní, obdélný kostel s polygonálně ukončeným presbytářem, s přístavky (sakristie a předsíně) při severní straně lodi a presbytáře a se západní čtyřpatrovou hranolovou věží, krytou jehlanovou střechou, posunutou mimo osu lodi. Mírně odstupněné nejvyšší podlaží věže je na všech čtyřech stranách prolomeno hrotitými okny, z nichž okno severní je rámováno druhotně osazeným tesaným gotickým ostěním. Na vnějšku presbytáře opěráky, v jednom zazděném okně zachována původní gotická kružba. V lodi okna obdélná, ukončená segmentově. Na jižní vnější stěně lodi zazděn výběh žeber, který je jediným pozůstatkem zaniklé kaple sv. Kateřiny. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou a paprsčitým závěrem na jehlancové, bohatě zdobené konzoly. V jihozápadním koutě presbytáře gotický sanktuář, v jižní stěně sedile. Triumfální oblouk hrotitý. Loď plochostropá, nová kruchta (ze druhé poloviny 19. stol.) podepřena jedním sloupem. - Zařízení: hlavní oltář raně barokní, z r. 1665, portálový, sloupový; protějškové oltáře sv. Antonína Paduánského a sv. Felixe z doby okolo r. 1750, přenesené ze zrušeného kapucínského klášterního kostela sv. Maří Magdaleny v Českém Brodě; barokní hranolová kazatelna z konce 17. stol.; cínová křtitelnice. Mimo kostel, na stráni pod zvonicí, pohozen renesanční reliéfní náhrobek Anny Mírkové ze Solopysk a na Synči z r. 1599. - V r. 1995 v presbytáři kostela objeveny a částečně odkryty zbytky rozsáhlé nástěnné výmalby z konce 14. stol. (anděl na klenbě a postavy světců nebo apoštolů na stěnách). - Od r. 2005 filiální kostel sv. Šimona a Judy ve Viticích spadá pod správu Římskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy Kolínského vikariátu. - Vedle kostela, v koutě hřbitova, dřevěná zvonice.
|
|---|
