Kdo a kdy tvrz v Tatcích založil není známo, písemně poprvé zmiňována k r. 1317 ve Zbraslavské kronice. Tehdy tvrz obsazenou šlechtickými odpůrci královny Elišky Přemyslovny, dobyl za pomoci cizích žoldnéřů král Jan Lucemburský. Vyšehradská kapitula, které v té době obec patřila, r. 1326 Tatce s pobořenou tvrzí zastavila na deset let zemskému notáři Štěpánovi z Tetína, podmínkou bylo, že tvrz s příslušenstvím opraví. V r. 1356 Karel IV. potvrdil Tatce (s tvrzí a poplužními dvory) jako majetek vyšehradské kapituly. V r. 1421 církevní majetek v Tatcích zabavili husité a přidělili ho polnímu hejtmanovi Václavu Cardovi z Petrovic, r. 1436 ale císař Zikmund daroval Tatce Janovi Kralovcovi z Kralovic. Po něm držel statek jeho syn Oldřich Kralovec, který pak svůj podíl s královským svolením převedl na svého otčíma Jana z Vyšehořovic. Po dědicích Jana z Vyšehořovic se zdejší statek dostal jako odúmrť králi Vladislavovi, v r. 1483 získal Tatce do zástavy Jindřich z Kostelce. Okolo r. 1500 je držel Jan ze Šelmberka a připojil ke svému panství Přerov nad Labem. Tvrz v Tatcích byla naposledy uváděna v registrech krále Vladislava II. z r. 1501, zanedlouho patrně beze stopy zanikla. - Místo, kde tatecká tvrz stávala, dnes již nelze určit.
Klíč.slova
tvrze * zaniklé tvrze
Citace
ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 490.
