Stávala v centru dnešní obce a bývala součástí hospodářského dvora. - První písemná zmínka o Horních Stakorách (Velkých Stakorách) je z r. 1325, v souvislosti s prvním známým majitelem, Soběhrdem ze Stakor. V té době zde snad již mohlo nějaké větší stavení stát. Majitelé stakorského statku z řad drobné šlechty se ve 14. a 15. stol. rychle střídali. Ctibor Rozvoda ze Stakor převedl r. 1501 veškerý majetek na Anežku ze Smiřic, vdovu po Samuelovi z Hrádku, a její děti. Václav Samuel z Hrádku si tento statek nechal r. 1544 vložit do obnovených zemských desek, v té době je také poprvé uváděna hornostakorská tvrz. Po r. 1573 držel Stakory krátce Jan Smiřický ze Smiřic, Marta z Veselice je r. 1588 odkázala Elišce Mladotové z Hustiřan. Mladotové patrně tvrz koncem 16. stol. přestavěli a sídlili na ní až do r. 1609, kdy tvrz se vsí koupila Kateřina Mladotová, rozená z Dohalic. Mladotové drželi Horní Stakory až do r. 1677, potom je koupili Černínové a připojili ke svému panství Kosmonosy. Ještě v r. 1738 je tvrz uváděna jako kamenná stavba s šindelovou střechou. V klenutém přízemí byly maštale pro koně a kurníky, v patře komory (místnosti). Za vlastní budovou tvrze byly další kamenné maštale. - Nepatrné části bývalé tvrze jsou snad dodnes zachovány ve zdivu hospodářského dvora. Podle regionalisty Honického bývalo západně od dnešního zemědělského dvora menší tvrziště s příkopem, dnes však již zmizelo v mladší zástavbě.
Klíč.slova
tvrze * zaniklé tvrze * hospodářské dvory
Citace
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 2. vyd. Díl 10. Praha: Šolc a Šimáček. 1932, s. 222-224.
ANDĚL, Rudolf et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda. 1984, s. 140-141.
FIŠERA, Zdeněk. Hrady a tvrze na Mladoboleslavsku. Vyd. 1. Mladá Boleslav: Okresní muzeum Mladá Boleslav. 2002, s. 38-39.
