Klášter minoritů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen na ostrožně Na Karlově v l. 1243-1247 proboštem staroboleslavské kapituly Tobiášem z Benešova. V r. 1294 konvent s celým městem vyhořel, a proto dal Tobiášův nástupce Milota z Dědic klášterní budovu znovu vystavět a rozšířit. Tehdy vznikl nový refektář (společná klášterní jídelna), dormitář (společná klášterní ložnice) a kapitulní síň. Dne 19. května 1420 Žižkova vojska sice minoritský konvent vypálila, ale klášter nezničili úplně. Benešov se stal významným za doby vlády Jiřího z Poděbrad. V r. 1451 se v klášteře konal sněm za přítomnosti Jiřího, coby zemského správce, a Eneáše Sylvia zástupce římské kurie. Jednalo se o smíření s katolickou Evropou. V r. 1473 vystupuje na sněmu královna Johanka. V pozdějších letech areál chátral, opuštěné objekty postupně zanikaly vlivem povětrnostních podmínek. V r. 1648 Švédové vypálili zbytky kláštera a již nikdy nebyl obnoven. – Z celého areálu se dochoval jen fragment gotického pětibokého presbytáře z 14. stol. s dvěma hrotitými okny se zbytky kružeb a opěrnými pilíři. Na vnitřní straně fragmenty přípor a výběhů žeber. Archeologický výzkum v r. 1941 odkryl severně od stávajícího presbytáře základy původního kostela ze 13. století, sakristii a vedle ní schody, západně od nich pak nejspíše kapitulní síň. V r. 2016 proběhly poslední opravy zříceniny a současně byla prohlášena za kulturní památku.
POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1, A-J. Praha: Academia, 1977, s. 56.
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 14-15. ISBN 978-80-242-1932-5.
BOHATA, Jan. Benzinka i cenná ruina kaple se zařadily k památkám. Mladá fronta Dnes. Středočeské vydání. 24.6.2017, roč. 28, č. 146, s. 19. ISSN 1210-1168.
