V centru obce u areálu hospodářského dvora. Zámek byl postaven na místě bývalé tvrze v r. 1736 majitelkou Kateřinou Schofmannovou, provdanou Wiederbergovou. Kapli Čtrnácti svatých pomocníkům nechal k zámku přistavět pozdější majitel Václav Klusák z Kostelce v r. 1746. Další majitelé se poměrně rychle střídali. V l. 1757-1786 vlastnil zámek Antonín Jestříbský z Rýzmburka a po něm kutnohorský měšťan Václav Janovický. Ten Hlízov prodal v r. 1791 majiteli Nových Dvorů, Janu Rudolfu Chotkovi, který ves připojil ke svému panství. V zámku bydleli jen jeho úředníci a sídlila zde správa dvora. Za Chotka došlo v r. 1800 k empírové úpravě budov dvora a byly také nově upraveny fasády zámku. V r. 1911 přešel majetek do vlastnictví Thun-Hohensteinů. Po r. 1945 je zámek i se dvorem zkonfiskován. Zámek začala využívat obec ke svým potřebám jako kancelář místního národního výboru a jednotného zemědělského družstva, byty, sídlo pošty a spořitelny. Od r. 1990 zde sídlil obecní úřad. Po r. 1995 koupil značně zdevastovanou stavbu stavitel Evžen Geyer, který zahájil jeho postupnou památkovou obnovu. – V původní podobě se zachovala dispozice volně stojící jednopatrové budovy obdélníkového půdorysu, krytá vysokou valbovou střechou vrcholící drobnou vížkou. Přes úpravy po roce 1945 si původní výzdobu uchovala kaple a některé obytné místnosti prvního patra. Hlavní průčelí se vstupním portálem umístěným v mělkém středním rizalitu, je obráceno k jihu do areálu bývalého dvora. Ze severní strany zámku vystupuje na polygonálním půdorysu kněžiště zámecké kaple s vchodem v přízemí.
Klíč.slova
zámky * kaple * majitelé zámku * hospodářské dvory * baroko * empír
Citace
POCHE, Emanuel et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1, A-J. Praha: Academia, 1977, s. 380.
DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 68. ISBN 978-80-242-1932-5.
Cesty a památky: Zámek Hlízov [online]. [cit. 1.9.2017]. Dostupné z: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/hlizov/zamek.
