Vyučil se lakýrníkem. V r. 1915 byl odveden do rakouské armády a nastoupil k c. k. pěšímu pluku v Terezíně. Po absolvování výcviku v pěší a spojovací službě byl odeslán v lednu 1916 na ruskou frontu. V březnu 1916 byl lehce zraněn a odeslán do polní nemocnice ve Lvově. Do konce dubna 1916 pracoval jako písař v kanceláři velitelství nemocnine. Po návratu k pluku se mu podařilo v bojích u Berestečka přeběhnout do ruského zajetí. Byl odeslán do zajateckého tábora, kde se v srpnu 1916 přihlásil do československého zahraničního vojska v Rusku. Absolvoval poddůstojnickou školu a byl převeden do záložního praporu. Účastnil se výzvědné činnosti a později bitvy u Zborova, za kterou obdržel pamětní Zborovskou medaili. V r. 1918 je převelen do štábu československých vojsk. Je zařazen do fotogrammetrického oddělení štábu armádního sboru. Od února 1919 přidělen trvale k aviatickému oddílu a má na starosti překreslování map i skladovou službu. Po návratu do vlasti pracoval nejprve na Ministerstvu národní obrany, v Kanceláři legií, později v administraci časopisu Legionář. Od r. 1921 je přijat do Vojenského zeměpisného ústavu. V r. 1926 je mu udělena za legionářskou činnost Medaile vítězství a Československá revoluční medaile. V témže roce je povýšen do hodnosti štábního rotmistra. V r. 1933 byla jeho plastická mapa Československé republiky součástí Světové výstavy v Chicagu. V r. 1934 je povýšen do hodnosti praporčíka. Stal se organizátorem a propagátorem šachové hry v armádě. V r. 1937 je povýšen do hodnosti poručíka zeměpisné služby. Po 2. světové válce byl povýšen do hodnosti kapitána. V r. 1949 je z politických důvodů přeložen do výslužby. Po propuštění z armády mu byl vzat byt. V r. 1951 se přestěhoval i s rodinou do Senohrab, kde se zachovaly jeho mapy, které maloval. V Senohrabech pro obec vyráběl plány a mapy a vedl šachový kroužek pro děti. V r. 1972 se vrátil do Prahy. Přežil své dva syny i manželku, o jeho hrob se stará obec Senohraby.
Klíč.slova
vojáci * legionáři * kartografové
Citace
TRÁVNÍČEK, František. Václav Grgurič a senohrabští rodáci v československém zahraničním vojsku na Rusi. Senohrabská hláska, 8. 6. 2022, č. 5, s. 12-13.
