Počet záznamů: 1  

Mnichovo Hradiště (Česko)

  1. Geografické jménoMnichovo Hradiště (Česko)
    Viz též (Uzší termín) Dneboh (Mnichovo Hradiště, Česko)
    (Uzší termín) Dobrá Voda (Mladá Boleslav, Česko)
    (Uzší termín) Hněvousice (Česko)
    (Uzší termín) Hoškovice (Česko)
    (Uzší termín) Hradec (Mladá Boleslav, Česko)
    (Uzší termín) Kruhy (Mnichovo Hradiště, Česko)
    (Uzší termín) Lhotice (Mnichovo Hradiště, Česko)
    (Uzší termín) Olšina (Česko)
    (Uzší termín) Podolí (Mnichovo Hradiště, Česko)
    (Uzší termín) Sychrov (Mladá Boleslav, Česko)
    (Uzší termín) Veselá (Mnichovo Hradiště, Česko)
    OkresMladá Boleslav
    Události1279 - první písemné zprávy
    1833 - schůzka Svaté aliance
    Osobnosti Budovec z Budova, Václav, - majitel panství
    Valdštejnové (rod) - majitelé panství
    Arnold, Emanuel, - politik a novinář
    Chalupa, František, - malíř a ilustrátor
    Mattuš, Karel, - poslanec a bankéř
    Šverma, Jan, - politik a novinář
    PopisMěsto 14 km severně od Mladé Boleslavi na okraji Českého ráje. - Nadmořská výška: 240 m. - Původně se nazývalo Hradiště, přívlastek Mnichovo používán až ve 2. pol. 19. stol. - Vzniklo na křižovatce obchodních cest kolem r. 1250 jako hospodářské zázemí cisterciáckého kláštera Hradiště (dnes Klášter Hradiště na Jizerou) poblíž starší vsi Rybitví, s níž koncem 16. stol. splynulo. První písemná zmínka o městečku pochází z r. 1279, kdy klášter navštívila královna Kunhuta, vdova po Přemyslu Otakarovi II., vězněná v té době se svým synem Václavem na Bezděze. Jako žena nemohla pobývat v klášteře a mniši ji pohostili v městečku Hradiště. Po vypálení kláštera husitskými vojsky v r. 1420 se zde vystřídalo několik majitelů. K nejvýznamnějším patřil Václav Budovec z Budova, který zde nechal postavit zámek a Albrecht z Valdštejna, jehož rod zde sídlil až do r. 1945. Koncem 17. stol. Arnošt Josef z Valdštejna získal okolní statky a vytvořil tak rozsáhlé mnichovohradišťské panství. Nechal přebudovat zámek do dnešní barokní podoby a učinil z něj rodové sídlo. - Město prošlo také válečnými pohromami, v r. 1468 bylo vypáleno lužickými vojsky, r. 1643 téměř celé vyhořelo vinou švédských vojáků, výrazně ho zasáhly také boje prusko-rakouské války r. 1866. V r. 1833 se na zámku uskutečnila schůzka rakouského císaře, ruského cara a pruského prince na zachování Svaté aliance. - Z malého zemědělského města se v 2. pol. 19. stol. stalo průmyslové, společenské a kulturní centrum. Vznikla tady textilka, továrna na obuv, cukrovar aj. Na počátku 20. stol. bylo město sídlem samosprávního okresu, bylo zde okresní hejtmanství i okresní soud. Další rozvoj města souvisel i s otevřením nové automobilky LIAZ v r. 1951, dnes se zde vyrábí již jen stavební stroje. V současné době je administrativní součástí města i 11 okolních obcí, tzv. místních částí. - K památkám patří původně renesanční zámek z poč. 17. stol, barokně přestavěný na konci 18. stol., před ním bronzový pomník Václava Budovce z r. 1937, na terase pod zámkem barokní sochy od Josefa Jelínka z pol. 18. stol., v areálu zámku bývalý kapucínský klášter s kostelem sv. Tří králů a s kaplí sv. Anny s ostatky Albrechta z Valdštejna, před kostelem barokní socha sv. Anny (dnes nahrazena kopií). V centru města, které je památkovou zónou, se dochovalo několik barokních domů (např. čp. 34, 238, 227), empírový hotel U hroznu z pol. 19. stol. Uprostřed náměstí stojí novorenesanční radnice z r. 1892, sloup Panny Marie, kopie sousoší světců od Martina Jelínka z doby kolem r. 1740, na severní straně náměstí secesní budova pošty se sochařskou výzdobou od Ladislava Šalouna. Nad údolím Nedbalky stojí kostel sv. Jakuba z 1. pol. 18. stol. a barokní fara. Roubenou architekturu připomíná např. bývalý chudobinec čp. 7 v ul. Víta Nejedlého a dům v Budovcově ulici a na Novém městě. - K významným rodákům patří politici a novináři Emanuel Arnold a Jan Šverma, malíř František Chalupa, poslanec a bankéř Karel Mattuš aj.
    Klíč.slovaměsta * dějiny města * majitelé panství * kostely * fary * zámky * kláštery * cisterciáci * kapucíni * kaple * sochy * radnice * sloupy * renesance * baroko * roubené stavby * cukrovary * textilní výroba * výroba obuvi * automobilový průmysl * rodáci
    CitaceSEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický království Českého. Praha: Argo, 1998, s. 290. ISBN 80-7203-099-X.
    DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 177-178. ISBN 978-80-242-1932-5.
    Druh soub.Soubor geografických jmen - regionální místopis
    Odkazy (4) - Soubor osobních jmen a jmen rodin
    (152) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
    (20) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (12) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    (1) - Beletrie
    (12) - Odborná literatura, mapy
    (3) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
    (352) - ČLÁNKY
    (32) - Regionální literatura - knihy
    Databáze národních autorit NK ČR
    Mnichovo Hradiště (Česko)

    geografický název

Mapa

GPS: 50°31'21.90"N, 14°58'28.67"E