Počet záznamů: 1  

Mnichovo Hradiště (Česko)

  1. Geografické jménoMnichovo Hradiště (Česko)
    Jiné jménoMünchengratz (Česko)
    Viz též Mnichovo Hradiště (Česko : oblast)
    (Uzší termín) Dneboh (Mnichovo Hradiště, Česko)
    (Uzší termín) Dobrá Voda (Mnichovo Hradiště, Česko)
    (Uzší termín) Lhotice (Mnichovo Hradiště, Česko)
    (Uzší termín) Veselá (Mnichovo Hradiště, Česko)
    Události1279 - první písemné zprávy
    1833 - schůzka Svaté aliance
    Osobnosti Budovec z Budova, Václav, - majitel panství
    Valdštejnové (rod) - majitelé panství
    Arnold, Emanuel, - politik a novinář
    Chalupa, František, - malíř a ilustrátor
    Mattuš, Karel, - poslanec a bankéř
    Šverma, Jan, - politik a novinář
    URLhttp://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=50.52722,14.97139&z=12
    PopisMěsto 14 km severně od Mladé Boleslavi na okraji Českého ráje. - Nadmořská výška: 240 m. - Původně se nazývalo Hradiště, přívlastek Mnichovo používán až ve 2. pol. 19. stol. - Vzniklo na křižovatce obchodních cest kolem r. 1250 jako hospodářské zázemí cisterciáckého kláštera Hradiště (dnes Klášter Hradiště na Jizerou) poblíž starší vsi Rybitví, s níž koncem 16. stol. splynulo. První písemná zmínka o městečku pochází z r. 1279, kdy klášter navštívila královna Kunhuta, vdova po Přemyslu Otakarovi II., vězněná v té době se svým synem Václavem na Bezděze. Jako žena nemohla pobývat v klášteře a mniši ji pohostili v městečku Hradiště. Po vypálení kláštera husitskými vojsky v r. 1420 se zde vystřídalo několik majitelů. K nejvýznamnějším patřil Václav Budovec z Budova, který zde nechal postavit zámek a Albrecht z Valdštejna, jehož rod zde sídlil až do r. 1945. Koncem 17. stol. Arnošt Josef z Valdštejna získal okolní statky a vytvořil tak rozsáhlé mnichovohradišťské panství. Nechal přebudovat zámek do dnešní barokní podoby a učinil z něj rodové sídlo. - Město prošlo také válečnými pohromami, v r. 1468 bylo vypáleno lužickými vojsky, r. 1643 téměř celé vyhořelo vinou švédských vojáků, výrazně ho zasáhly také boje prusko-rakouské války r. 1866. V r. 1833 se na zámku uskutečnila schůzka rakouského císaře, ruského cara a pruského prince na zachování Svaté aliance. - Z malého zemědělského města se v 2. pol. 19. stol. stalo průmyslové, společenské a kulturní centrum. Vznikla tady textilka, továrna na obuv, cukrovar aj. Na počátku 20. stol. bylo město sídlem samosprávního okresu, bylo zde okresní hejtmanství i okresní soud. Další rozvoj města souvisel i s otevřením nové automobilky LIAZ v r. 1951, dnes se zde vyrábí již jen stavební stroje. V současné době je administrativní součástí města i 11 okolních obcí, tzv. místních částí. - K památkám patří původně renesanční zámek z poč. 17. stol, barokně přestavěný na konci 18. stol., před ním bronzový pomník Václava Budovce z r. 1937, na terase pod zámkem barokní sochy od Josefa Jelínka z pol. 18. stol., v areálu zámku bývalý kapucínský klášter s kostelem sv. Tří králů a s kaplí sv. Anny s ostatky Albrechta z Valdštejna, před kostelem barokní socha sv. Anny (dnes nahrazena kopií). V centru města, které je památkovou zónou, se dochovalo několik barokních domů (např. čp. 34, 238, 227), empírový hotel U hroznu z pol. 19. stol. Uprostřed náměstí stojí novorenesanční radnice z r. 1892, sloup Panny Marie, kopie sousoší světců od Martina Jelínka z doby kolem r. 1740, na severní straně náměstí secesní budova pošty se sochařskou výzdobou od Ladislava Šalouna. Nad údolím Nedbalky stojí kostel sv. Jakuba z 1. pol. 18. stol. a barokní fara. Roubenou architekturu připomíná např. bývalý chudobinec čp. 7 v ul. Víta Nejedlého a dům v Budovcově ulici a na Novém městě. - K významným rodákům patří politici a novináři Emanuel Arnold a Jan Šverma, malíř František Chalupa, poslanec a bankéř Karel Mattuš aj.
    Klíč.slovaměsta * dějiny města * majitelé panství * kostely * fary * zámky * kláštery * cisterciáci * kapucíni * kaple * sochy * radnice * sloupy * renesance * baroko * roubené stavby * cukrovary * textilní výroba * výroba obuvi * automobilový průmysl * rodáci
    CitaceSEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický království Českého. Praha: Argo, 1998, s. 290. ISBN 80-7203-099-X.
    DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 177-178. ISBN 978-80-242-1932-5.
    Zdroj datwww(Adresy ČR-MVČR)
    Druh soub.Soubor geografických jmen - regionální místopis
    Odkazy (11) - Soubor osobních jmen a jmen rodin
    (1) - Soubor geografických jmen
    (158) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
    (20) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (12) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    (1) - Digitalizované dokumenty
    (1) - Beletrie
    (18) - Odborná literatura, mapy
    (3) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
    (516) - ČLÁNKY
    (36) - Regionální literatura - knihy
    Databáze národních autorit NK ČR

Mapa

Mnichovo Hradiště (Česko)

Zobrazit na Mapy.cz

GPS: 50°31'37.92"N, 14°58'17.04"E

GPS: 50°31'37.92"N, 14°58'17.04"E

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.