Obec 8 km západně od Kutné Hory. - Nadmořská výška: 364 m. - Písemně poprvé připomínána v r. 1310, kdy zde měl majetek Heřman z Dobřeně. Jeho potomkům náležela až do r. 1464. Bývala majetkově rozdělena, část později patřila kutnohorskému hofmistrovi Michalu z Vrchovišť a část kolínskému měšťanovi Jiřímu Hášovi z Újezda. V 15. stol. celou obec získal a spojil Jindřich z Vrchovišť. V r. 1516 Dobřeň koupil Samson z Fulštejna, po něm ji v první polovině 16. stol. držel Jan Žatecký z Vajkrštorfu, r. 1543 ji koupil Jindřich Voděradský z Hrušova a jeho syn Jiří ji po r. 1556 spojil s panstvím Suchdol. Poté, co byl v r. 1580 pro lichvu popraven, připadla Dobřeň jeho bratrovi Václavu Voděradskému. Po Václavově smrti v r. 1660 statek zdědila jeho dcera Ludmila, od ní ho záhy získala její sestra Kateřina, a ta v r. 1610 postoupila Dobřen svému manželovi Ondřeji Horňateckému z Dobročovic. Ten byl v r. 1622 odsouzen pro účast na protihabsburském povstání ke konfiskaci jedné třetiny svého majetku. K dobřeňskému statku tehdy patřila tvrz, dvůr a ves Dobřeň s dalšími dvěma vesnicemi. Po zaplacení příslušné částky byla Dobřeň r. 1626 Ondřejovi Horňateckému vrácena, jeho syn Jiří Arnošt Horňatecký ale prodal Dobřeň s tvrzí v r. 1644 Janovi Kamberskému z Kamberka. Ten postoupil v r. 1648 statek Volfovi Berkovi z Dubé, majiteli malešovského panství, k němuž byla Dobřeň (jako součást suchdolského statku) připojena. Součástí panství Malešov byla Dobřeň až do zrušení patrimoniálního uspořádání v r. 1848. V obci stávala tvrz, po r. 1738 zcela splynula s ostatními budovami hospodářského dvora, který byl v rámci první pozemkové reformy v r. 1922 rozparcelován. - Dnes v obci kostel sv. Václava, na návsi socha sv. Floriána. - K významným rodákům obce patří propagátor dorozumění mezi Čechy a Slováky, básník Zdeněk V. Přibík.
Klíč.slova
obce * dějiny obce * majitelé obce * zaniklé tvrze * hospodářské dvory * kostely * sochy
Citace
ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 89.
Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 220.
