Počet záznamů: 1  

Lázně Toušeň (Česko)

  1. Geografické jménoLázně Toušeň (Česko)
    Jiné jménoToušeň (Česko)
    Tauschim (Česko)
    Události1293 - první zmínka
    1868 - založeny lázně
    1991 - udělen název Lázně Toušeň
    1993 - udělen znak a prapor
    Osobnosti Pašek z Vratu, Jan - majitel panství
    Choděra, Čeněk - malíř
    Gutwirth, Zdeněk - malíř
    Jonáš, Albert - grafik, průmyslový výtvarník
    Karpaš, Jan - výtvarník
    Králík, Vojmír - balneolog
    Červinka, Otakar - organický chemik
    URLhttp://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=50.16950,14.71589&z=12
    PopisLázeňské městečko na levém břehu řeky Labe, proti ústí s řekou Jizerou, 5 km jihovýchodně od souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. V historii nazývána též Tušen, Toušen, Toušín nebo Toušim. - Nadmořská výška: 177 m. - Území osídleno již v pravěku, archeologickými nálezy zde bylo doloženo např. eneolitické výšinné hradiště kultury řivnáčské (spirálovitá záušnice, nejstarší nález zlata ve Střední Evropě, z doby 3000 l. př. Kr.), staroúnětické pohřebiště a osídlení laténské. Od přelomu 7. a 8. stol. tu stávalo slovanské hradiště chráněné bažinatým terénem, které střežilo brod přes Labe a později přívoz solné stezky z Prahy do Polska. Z té doby patrně pocházel i zdejší název Túšenův dvorec. Ve 13. stol. byla Toušeň součástí věnných statků českých královen, první písemná zpráva o Toušeni je z r. 1293 a týká se užitků z tamního přívozu, které náležely královně Jitce, manželce Václava II. Za Jana Lucemburského se celé zboží stalo lénem pánů z Michalovic. Ve 14. stol. udělil Karel IV. Toušeni řadu privilegií, v té době patřila jedna její část pražským měšťanům a druhá byla v rukou moravských markrabat Jana a Jošta. R. 1370 je poprvé uváděna toušeňská tvrz. Od nich před r. 1415 koupili Toušeň zpět Michalovicové. Během husitských válek byla Toušeň r. 1421 obléhána vojskem Jana Želivského a obsazena Pražany. R. 1436 byla vrácena dědičnému držiteli Petru z Michalovic, který ji r. 1437 uhájil pro svůj rod proti nárokům krále Jiřího z Poděbrad. Po vymření rodu Michaloviců připadla Toušeň synům Jiřího z Poděbrad, knížatům Minstrberským, ti ji ale brzy prodali. Počátkem 16. stol. koupil celé zboží pražský primátor Jan Pašek z Vratu, který statek zvelebil. Zahájil renesanční přestavbu hrádku (tvrze) v zámek a hospodářství obohatil založením vinic, chmelnic a rybníků. Potom se zde majitelé střídali, Krajířům z Krajku bylo r. 1547 za protihabsburskou vzpouru celé panství zkonfiskováno pro Českou královskou komoru. Toušeň byla natrvalo připojena k panství Brandýs. Přechod přes Labe byl r. 1562 opatřen mostem, zámek upraven jako vedlejší rezidence k sídlu Rudolfa II. v Brandýse. Během třicetileté války Toušeň zpustošili Švédové. Obec byla obnovena pouze jako dvůr s kamenolomem a rybářstvím. Před koncem 17. stol. koupil v Toušeni další samostatný dvůr Leopold Vilém hrabě z Valdštejna. - V r. 1868 zde Jan Králík na starobylém železnatém prameni založil malé lázně později rozšířené o slatinné koupele (1899). V r. 1912 byla u lázní postavena unikátní železobetonová kolonáda s kubistickými prvky. R. 1979 byl Toušeni přiznán statut lázeňského místa, v r. 1991 uznán úřední název městyse Lázně Toušeň a r. 1993 udělen heraldický znak a prapor. - K památkám patří zemědělská usedlost čp. 2 na náměstí z r. 1802; obdobné čp. 3, za kaplí čp. 11 z r. 1822, secesní domy, dále bývalý mlýn a baráčnická rychta. Na náměstí kostel sv. Floriána, kaple sv. Floriána, rokokový kříž z r. 1757 poblíž Hradištka, u kaple pseudobarokní kříž z r. 1874, pomník padlým v první světové válce. - Jižně za železniční tratí se nachází lesík Itálie, původně lesní lázeňský park. Za ním u kříže stojí dvě lípy malolisté. Jižně od lesa směrem na Zápy býval lom na červený pískovec, z něj se údajně vozil ve 12. stol. kámen na stavbu Juditina mostu v Praze a podle záznamů ve 14. stol. na stavbu katedrály sv. Víta. Od r. 1994 vzniká v bývalém luhu pod Hradišťkem rozsáhlé polabské jezero Malvíny. - K významným osobnostem městečka patří např. malíř Čeněk Choděra, výtvarníci Zdeněk Guttwirth, Albert Jonáš a Jan Karpaš, balneolog Vojmír Králík nebo chemik Otakar Červenka.
    Klíč.slovaměsta * městyse * dějiny města * majitelé města * archeologické výzkumy * eneolit * doba kamenná * kultura řivnáčská * kultura únětická * doba hradištní * hradiště * pohřebiště * obchodní stezky * přívozy * mosty * tvrze * zámky * kostely * kaple * lázně * školy * cukrovary * sokolovny * mlýny * rychty * domy * kříže * památníky * pomníky * baroko * rokoko * empír * novogotika * novobarokní sloh * lomy * těžba pískovce * památné stromy * lípy * osobnosti
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4. Praha: Academia, 1982, s. 69.
    HOLEC, František; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, s. 170.
    Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 398.
    KRÁLÍK, Jan. Lázně Toušeň v listinách a kronikách. Lázně Toušeň : Obecní úřad Lázně Toušeň, 2002. 97 s.
    Zdroj datwww(Adresy ČR-MVČR)
    Retrospektivní lexikon obcí ČSSR
    Ortslexikon Sudetenland
    PoznámkaObec v okrese Praha-východ.
    Druh soub.Soubor geografických jmen - regionální místopis
    Odkazy (45) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
    (11) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (7) - Odborná literatura, mapy
    (2) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
    (219) - ČLÁNKY
    (14) - Regionální literatura - knihy
    Databáze národních autorit NK ČR

Mapa

Lázně Toušeň (Česko)

Zobrazit na Mapy.cz

GPS: 50°10'10.20"N, 14°42'57.24"E

GPS: 50°10'10.20"N, 14°42'57.24"E

Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.