Počet záznamů: 1
Nehvizdy (Česko)
Geografické jméno Nehvizdy (Česko) Jiné jméno Grossnehwizd (Česko) Události 1350 - první zmínka o Nehvizdech 31.07.1515 - Nehvizdy povýšeny na městečko 11.07.1676 - obnovení trhového práva v Nehvizdech 1942 - seskok členů skupiny Anthropoid Osobnosti Kalina, Josef Jaroslav - básník a filolog Bašus, Albín - národohospodář Symon, Josef - šperkař URL http://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=50.1306,14.7300&z=12 Popis Městečko 5 km severovýchodně od Prahy, 8 km jihovýchodně od Brandýsa nad Labem.V historii označováno též jako Velké Nehvizdy (jako Malé Nehvizdy označovány dnešní Nehvizdky). - Nadmořská výška: 240 m. - Území bylo osídleno již v době římské, byly zde nalezeny germánské hroby. Souvislé, rozvinuté osídlení zde existovalo od doby románské. Písemně byly Nehvizdy poprvé uváděny r. 1350 v souvislosti se zdejším farním kostelem sv. Václava. Nehvizdy byly původně drobným samostatným statkem (předpokládané feudální sídlo snad souviselo s kostelem). V r. 1372 náležely Petru z Klučova a jeho synům Mikuláši a Štěpánu, po r. 1380 připadly Anně Olbramové ze Škvorce, manželce Zdeňka z Běškovic, počátkem 15. stol. byly v majetku Mikuláše z Lobkovic. Během husitských válek držel Nehvizdy novoměstský měšťan Mikuláš Chudý, po husitských válkách byly připojeny k Přerovu nad Labem a později ke Kounicím. Na žádost Jaroslava z Šelmberka povýšil král Vladislav II. r. 1515 Nehvizdy na město. R. 1524 prodal Šelmberk přerovské panství včetně Nehvizd Pražanům, v r. 1527, kdy došlo k dělení majetku pražských měst, Nehvizdy připadly Novoměstským. O své zboží ale Nové Město pražské přišlo po povstání proti králi Ferdinandu I. Habsburskému, Nehvizdy byly v r. 1547 opět spojeny s panstvím Přerov. Císař Rudolf II. udělil r. 1599 městečku privilegium na dva výroční trhy (na vlnu a kramářské zboží), v r. 1606 byla v Nehvizdech poprvé zmiňována škola. Rozvoj městečka ležícího při královské silnici přetrhla třicetiletá válka, r. 1641 Nehvizdy zpustošili Švédové. Podle Kounického urbáře z r. 1689 zbylo z třinácti živností v městečku jediné stavení, ostatní byla do základů pobořena. Z pěti šenkovních domů zbyly pouze dva. Ztratil se i císařský majestát na trhy a městský erb. Městečko se z válečných hrůz již nikdy nevzpamatovalo. V r. 1667 koupil Nehvizdy Arnošt Ferdinand Leopold de Suys, který si r. 1676 od císaře Leopolda I. vyprosil obnovu ztracené výsady na dva výroční trhy rozšířené i na prodej dobytka. V l. 1691-1693 držel Nehvizdy Romedo Jan, hrabě z Thunu, v l. 1693-1760 hraběcí rod Morzinů. Potom koupila panství se značným množstvím dluhů velkovévodkyně Marie Terezie Savojská, která je následně značně zvelebila. Těsně před svou smrtí v r. 1772 odkázala panství Kounice rodu Lichtensteinů. Ve druhé polovině 18. stol. (po výstavbě nové císařské silnice z Prahy do Poděbrad v l. 1810-1823) nastal opět rozvoj městečka, r. 1832 zde byla vybudována poštovní stanice. Rozparcelováním zahrady velkostatku a následnou chalupnickou výstavbou získalo městečko dnešní podobu. Patronát kounické vrchnosti skončil v r. 1864. Koncem 19. a začátkem 20. stol. nastal rozvoj spolkové činnosti, v Nehvizdech byl např. založen Sokol. - V okolí Nehvizd se těžil jemnozrnný pískovec, který se ve 14. stol. vozil do Prahy na stavbu Karlova mostu. Ve staré škole, ležící v oblasti, kde byla novodobě zahájena těžba lupku, se v prvních dnech r. 1942 skrývali Josef Gabčík a Jan Kubiš (ze skupiny Anthropoid), kteří 27.5.1942 provedli atentát na tehdejšího německého zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. - K pamětihodnostem městečka patří dnes na náměstí kostel sv. Václava, u něho barokní socha sv. Jana Nepomuckého, vpravo při silnici štukem zdobená brána statku, z 19. stol., při silnici v obci barokní kříž a památník padlým v l. 1914-1918. - K významným osobnostem Nehvizd patří básník Josef Jaroslav Kalina, národohospodář Albín Bašus a českorakouský šperkař Josef Simon. Klíč.slova města * dějiny města * majitelé města * doba římská * Germáni * hroby * třicetiletá válka * kostely * pošty * sochy * brány * kříže * baroko * památníky * pomníky * druhá světová válka * atentáty * protifašistický odboj * těžba pískovce * těžba lupku Citace POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 457-458. PŘIBYL, Alois, LIŠKA, Karel. Znaky a pečetě středočeských měst. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1975, s. 108. Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 333-334. STŘECHA, Aleš. Městys Nehvizdy: historie obce [online]. [cit. 2007-07-19]. Dostupné z: http://www.nehvizdy.cz/historie.htm. Zdroj dat www(Adresy ČR-MVČR) Ortslexikon Sudetenland Poznámka Obec v okrese Praha-východ. Druh soub. Soubor geografických jmen - regionální místopis Odkazy (2) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (4) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti (5) - Soubor jmen korporací - regionální památky (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis (1) - Odborná literatura, mapy (1) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika (60) - ČLÁNKY (1) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR
Mapa
GPS: 50°7'50.16"N, 14°43'48.00"E
Počet záznamů: 1