Počet záznamů: 1  

Vidim (Česko)

  1. Geografické jménoVidim (Česko)
    Viz též Horní Vidim (Česko) (Uzší termín)
    OkresMělník
    Události1318 - první zmínka o obci
    1620 - vypálena obec i tvrz
    1995 - vyhlášena vesnická památková zóna Vidim
    Osobnosti Mrkvička, Jan Václav - malíř
    PopisObec 7,5 km jižně od Dubé, 13,5 km severovýchodně od Mělníka. Spojena z bývalých obcí Horní a Dolní Vidim. - Nadmořská výška: 313 m. - R. 1294 část obce patřila zbraslavskému klášteru, od r. 1295 i pražskému biskupství. Počátkem 14. stol. zde stávala tvrz. Z držitelů obce uváděn r. 1318 Půta z Vidimi, z té doby také první písemná zpráva o obci. Nejpozději od konce 14. stol. připojena ke hradu Houska, v držení Berků z Dubé. R. 1402 berkovské panství rozděleno, obec Vidim připadla ke hradu Čáp. Ve středověku stával západně od Vidimi v poloze Starý zámek dnes téměř neznámý skalní hrad, který zanikl během husitských válek. V 15. stol. Vidim v držení vedlejších větví rodů Lobkoviců a Smiřických ze Smiřic, od r. 1502 Hrzánů z Harasova, kteří později koupili i blízký hrad Kokořín. V r. 1572 se (v rámci hrzánovského panství) stala Vidim samostatným statkem. R. 1611 vrácena do rukou Berků z Dubé, ale Václav (starší) Berka z Dubé po bitvě na Bílé hoře provázel krále Fridricha Falckého na útěku z Čech. R. 1620 se na panství vzbouřili poddaní a zpustošili a zapálili vidimskou tvrz (zámeček) a dvůr, popelem lehla i téměř celá obec. Berkovi z Dubé bylo vidimské panství zabaveno. R. 1623 je získal vévoda Albrecht z Valdštejna a připojil je ke svému severočeskému dominiu. Po Valdštejnově smrti r. 1634 dostal odměnou za zradu vévody znovu konfiskované panství Vidim spolu s Kokořínem Johann Böck (Pek), Valdštejnův generál. Böckové drželi panství až do r. 1700 (tehdy byla část obce oddělena). Během třicetileté války obec zpustošena, později dosídlována německými osadníky. V r. 1743 Vidim koupil hrabě Sweerts-Sporck (Špork), od r. 1807 vlastnili panství Ahrenbergové, od r. 1884 Černínové z Chudenic a po r. 1904 velkoprůmyslník Theodor Grohmann. - K pamětihodnostem Vidimi patří dnes nedaleký skalní hrádek, v obci na návsi kostel sv. Martina s barokní farou a zámek se zahradou, hospodářský dvůr, výklenková kaple sv. Václava, dvě další výklenkové kaple, sochy sv. Augustina a sv. Anny (okolo r. 1740) před kostelem, na návsi socha sv. Jana Nepomuckého (okolo r. 1700), dva tesané reliéfy Ukřižování ze druhé poloviny 17. stol. (první ve skále pod kostelem, druhý ve skále při silnici k Tupadlům). V obci dále hodnotné roubené a hrázděné stavby (patrový dům čp.7 a 34, chalupy čp. 15, 17, 32, 72, 73, 74, 76), zachované převážně díky rekreačnímu využití objektů. V r. 1995 obec Vidim prohlášena vesnickou památkovou zónou. - Východně pod zámkem naleziště chráněného bramboříku evropského. - Vidim je rodištěm malíře a zakladatele bulharské malířské školy J. V. Mrkvičky.
    Klíč.slovaobce * dějiny obce * majitelé obce * tvrze * zámky * kostely * kaple * fary * sochy * reliéfy * domy * lidová architektura * roubené stavby * hrázděné stavby * památkové zóny * chráněné druhy * rodáci
    CitacePOCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4. Praha: Academia, 1982, s. 225.
    Máchův kraj. 1. vyd. Praha: Olympia, 1985, s. 199.
    PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Vyd. 1. Díl 1. Praha: Libri, 2003, s. 256-261.
    Obec Vidim: historie obce [online]. [cit. 2004-09-08]. Dostupné z: <http://orion.gc-system.cz/obec-vidim.cz/historie/>.
    Druh soub.Soubor geografických jmen - regionální místopis
    Odkazy (1) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
    (6) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (2) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    (10) - Regionální literatura - články
    geografický název

    geografický název

    Do košíku