Počet záznamů: 1
Mělnické Vtelno (Česko)
Geografické jméno Mělnické Vtelno (Česko) Viz též (Uzší termín) Vysoká Libeň (Mělnické Vtelno, Česko) (Uzší termín) Radouň (Mělnické Vtelno, Česko) Události 1200 - přibližně první zmínka o obci 1687 - sloučení majetkově rozdělého Vtelna Osobnosti Lobkowiczové (rod) - majitelé panství Heřman, Augustin - evangelický farář, kartograf Rosenkranz, Václav Josef - hudební skladatel, básník Jaroš, Jaroslav - regionální historik Mašek, Jaroslav - mikrobiolog URL http://web.mvcr.cz/adresa/index.html http://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=50.3522,14.6950&z=12 Popis Zemědělská obec 19 km východně od Mělníka. V historii nazývána Vtelno nebo též Vtelen. - Nadmořská výška: 270 m. - V dávné minulosti tu byly mokřiny, jejichž vrbový porost dal Vtelnu jméno (vetla je staročesky vrba). Podle archeologických nálezů okolí obce osídleno již v době kamenné a železné. Pro rozvoj oblasti měla v té době velký význam blízkost žitavské obchodní stezky. Po příchodu Slovanů probíhalo v blízkosti obce rozhraní mezi srbským a chorvatským osídlením, v 9. stol. zmiňováno Vtelno jako součást území kmene Pšovanů. Okolo r. 1200 patřila obec Panenskému klášteru sv. Jiří v Praze, v. r. 1260 bylo součástí Pšovské župy. R. 1285 v držení Zdislava ze Zvířetic (nejmladší syn Havla z Lemberka a jeho manželky, sv. Zdislavy), po něm jeho synové Heřman a Markvart (okolo r. 1320) a dále Markvartovi potomci Hašek (okolo r. 1364), Vilém (okolo r. 1383) a Markvart ze Vtelna (okolo r. 1410). Přibližně na místě dnešních domů čp. 6, 9, 8, 7 a 78 stávala zemanská tvrz, k ní patřil poplužní dvůr (na místě čp. 10). Druhá část Vtelna patřila k roudnickému biskupství, třetí byla majetkem královské komory k mělnickému hradu (odtud označení Mělnické Vtelno). Tato část byla často zastavována, např. před r. 1520 ji držel Václav Hrzáň z Harasova. V 15.-16. stol. byla část obce s tvrzí a statkem v držení vladyků Vtelenských ze Vtelna. Jan Vtelenský se spolu se svými bratranci Jiřím Vtelenským na Chvalách a Karlem Vtelenským na Hluboši zúčastnil stavovského povstání v r. 1618, po bitvě na Bílé Hoře jim byl majetek zkonfiskován. Vtelno s tvrzí, statkem a dvěma poplužními dvory získal v r. 1623 Martin Giessen z Kobachu, r. 1630 koupil vtelenské panství Jindřich Volf Berka z Dubé. V r. 1694 novým majitelem hrabě Heřman Jakub Černín z Chudenic, který majetkově rozdělené Vtelno sloučil a připojil ke svému mělnickému panství. Sňatkem Heřmanovy vnučky Marie Ludmily Černínové s knížetem Augustem Antonínem z Lobkowicz přešlo mělnické panství včetně Mělnického Vtelna do vlastnictví lobkovického rodu, ti drželi vtelenský dvůr až do pozemkové reformy v r. 1924. Na základě pozemkové reformy došlo r. 1924 ve Vtelně k parcelaci lobkovického majetku, na vykoupeném pozemku bylo v l. 1923-1927 mj. vystavěno letní sokolské cvičiště. Během druhé světové války německé úřady ve Vtelně vyvlastnily několik usedlostí a nastěhovaly do nich německé rodiny z Besarábie (dnešní Moldávie). - V obci dnes na návsi barokní kostel sv. Archanděla Michaela, bývalý evangelický kostel a na návsi barokní sochy sv. Floriána (18. stol.) a sv. Jana Nepomuckého (první polovina 19. stol.). - K významným osobnostem Vtelna patří hudební skladatel a básník Václav Josef Rosenkranz, regionální historik Jaroslav Jaroš a mikrobiolog Jaroslav Mašek. Své příbuzné na Veverkovském statku čp. 23 (zbořen v 60. l. 20. stol.) prý v zimě r. 1640 navštívil pobělohorský emigrant Augustin Heřman, který se v Americe mj. proslavil zaměřením a nakreslením jedné z prvních map Virginie a Marylandu Ze Vtelna pocházel také otec polského historika a spisovatele Karola Szajnocha, Antonín Šejnoha, který se později vystěhoval na Halič. - Obec Mělnické Vtelno je členem Sdružení obcí Kokořínska. Klíč.slova obce * dějiny obce * majitelé obce * doba kamenná * doba železná * obchodní stezky * tvrze * poplužní dvory * kostely * evangelíci * sochy * baroko * druhá světová válka * osobnosti Citace DUSÍLKOVÁ, Hana a kol. Mělnické Vtelno: dějiny vsi, která se nestala městečkem. Hostivice: Petr Prášil, 2010. 238 s. Máchův kraj. 1. vyd. Praha: Olympia, 1985, s. 166. DUSÍLKOVÁ, Hana a kol. Mělnické Vtelno: dějiny vsi, která se nestala městečkem. Hostivice: Petr Prášil, 2010. 238 s. LOKAJ, Oto. Mělnickému Vtelnu je už 810 let. Mělnicko, 2010, č. 23, s. [9]. Zdroj dat www(Adresy ČR-MVČR) Poznámka Obec v okrese Mělník. Druh soub. Soubor geografických jmen - regionální místopis Odkazy (13) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti (6) - Soubor jmen korporací - regionální památky (2) - Soubor geografických jmen - regionální místopis (3) - Odborná literatura, mapy (2) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika (15) - ČLÁNKY (2) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR 
geografický název
Mapa
GPS: 50°21'7.92"N, 14°41'42.00"E
Počet záznamů: 1