Obec 9 km jižně od Berouna. - Původně zde stávalo keltské sídliště, na jeho základech byl později vystavěn dvůr s tvrzí. Název získaly patrně od svého zakladatele nebo jednoho z prvních majitelů Želka (zkrácenina od Želislav, Želibor nebo Želiděd). První písemné zprávy o Želkovicích z r. 1386, tehdy byly Želkovice rozděleny na troje manství (sídlili zde tři manové) s povinností ke hradu Karlštejnu. V témže roce jako držitel Želkovic uváděn jistý Rynard. V době husitských válek patřily Václavu ze Želkovic řečenému Vlach. V r. 1848, kdy byl majitelem Petr rytíř Mertens, bylo zrušeno karlštejnské manství, Želkovice byly prohlášeny svobodným statkem. Od 60. l. 19. stol. do r. 1905 se staly osadou obce Libomyšl. Poté opět samostatné, až do r. 1964, kdy byly sloučeny s Libomyšlí. - K zajímavostem obce dnes patří kulturní centrum Špejchar, bývalý hospodářský dvůr (v jeho středu patrně dříve stávala tvrz) s chovem koní, galerií a divadlem. - V poloze Na Vinici byla objevena mohyla se žárovým hrobem velmože z 5. stol. př. Kr. a množstvím cenných bronzových předmětů. Mohylník byl však zničen r. 1951 při zarovnávání terénu na pole. Severozápadně od Želkovic se nacházely slovanské kostrové hroby z 10. stol. n. l. V r. 1900 objeveno 19 hrobů, v r. 1921 náhodně odkryty další hroby.
Klíč.slova
obce * dějiny obce * léna * tvrze * hospodářské dvory * galerie * divadla * amatérská divadla * chov koní * mohyly * archeologické nálezy * doba slovanská
Citace
SEDLÁČEK, August. Místopisný slovník historický království Českého. Praha: Argo, 1998, s. 1034. ISBN 80-7203-099-X.
LEITNEROVÁ, Jiřina. Mezi Housinou a brdskými kopci leží Želkovice. Berounský deník, 16.8.1997, roč. 6, č. 191, s. 13.
Z historie obce Libomyšl [online]. [cit. 21.7.2015]. Dostupné z: http://www.libomysl-be.cz/obec/historie-obce/.
Druh soub.
Soubor geografických jmen - regionální místopis
Odkazy
(1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
(1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
