Počet záznamů: 1  

Beroun (Česko)

  1. Geografické jménoBeroun (Česko)
    Jiné jménoBeraun (Česko)
    Viz též Beroun (Česko : okres)
    Beroun (Česko : oblast)
    (Uzší termín) Hostim (Beroun, Česko)
    Vznik1260 - založení osady
    Události1295 - Beroun povýšen na královské město
    01.09.1303 - Beroun získal právo Starého Města pražského
    1850 - Beroun sídlem okresu
    Osobnosti Přemysl Otakar - český král
    Jungmann, Josef - jazykovědec
    Talich, Václav - dirigent
    Branislav, František - básník
    URLhttp://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=49.96342,14.07186&z=12
    PopisOkresní město při soutoku řek Litavky s Berounky, 15 km jihozápadně od Prahy. Stavebně s Berounem splývá sousední Králův Dvůr. - Nadmořská výška: 225 m. - Území osídleno již v pravěku, při archeologických výzkumech nalezeny předměty ze starší doby kamenné. První písemné zprávy uvádějí r. 1088 v těchto místech brod při řece Mži (dnešní Berounka), r. 1179 je zde zmiňována ves Brod (dnes Beroun-Závodí), tehdy v majetku vyšehradského kláštera. Vedla tudy významná obchodní stezka z Prahy do Plzně a dále do Bavor. Pro zdejší německé osadníky založil r. 1265 král Přemysl Otakar II. na pravém břehu řeky trhovou ves, nazývanou latinský Verona, německy Bern a česky Berona, Berún nebo Beroun. Za Otty Braniborského v l. 1278-1280 ves zpustla, znovu obnovena králem Václavem II. ještě před r. 1295 (tehdy založeny nové hradby a ochozy a klášter dominikánů). V r. 1303 udělil Berounu právo Starého Města pražského, tím jej zrovnoprávnil s ostatními královskými městy. Karel IV. městská práva potvrdil, v Maiestas Carolina stanovil, že město Beroun nemá být zcizeno od české koruny. V l. 1365-1407 Beroun sídlem Podbrdského kraje. Během husitských válek byl Beroun na straně císaře Zikmunda, r. 1421 jej dobyl Jan Žižka, klášter nechal zbořit a nepřátele kalicha upálit. Přestože potom zbylé obyvatelstvo přestoupilo na stranu podobojí, potvrdil a rozmnožil císař Zikmund r. 1436 Berounu městská práva a výsady. Největšího rozkvětu dosáhl Beroun za vlády Vladislava Jagellonského, trpěl však častými požáry a v 16. stol. i záplavami. R. 1547 Beroun pokutován za odboj proti králi Ferdinandovi I., v r. 1611 vypleněn pasovským vojskem. Po r. 1618 byly Berounu pro účast ve stavovském povstání odňaty městské statky a privilegia, město bylo připojeno k panství Králův Dvůr. Během třicetileté války Beroun několikrát vypleněn, r. 1680 stižen morovou epidemií. Od r. 1714 Beroun sídlem kraje, v r. 1850 sídlem Berounského okresu. Od 18. stol. se v okolí začala dobývat železná ruda, vliv na rozvoj města mělo i zavedení železnice v l. 1861-1862. Na konci 19. stol. se rozvinulo pro tuto oblast typické cementářství a vápenictví. - Z pamětihodností ve městě např. kostel sv. Jakuba Většího, na Husově náměstí barokní radnice, pomník Mistra Jana Husa, renesanční a barokní domy a Pražská a Plzeňská brána, zbytky hradeb, hradebního příkopu a bašt, dále pseudorenesanční Duslovský palác, bývalý hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie, socha Múzy věnovaná památce B. Smetany v Pakostově sadu, pomník Padlým z první světové války. Velkou atrakcí je také berounská Městská hora s rozhlednou a medvědáriem (od r. 2000 zde umístěni hrdinové televizního Večerníčku, Méďové Vojta, Kuba a Matěj). Na okraji Berouna, severně od Husova Náměstí, v Talichově údolí se rozkládá přírodní park, na vrchu Děd 3 km západně od města rozhledna a berounská Čertovka, rameno řeky Berounky se starými mlýny. - K významným berounským rodákům patří šéfdirigent České filharmonie Václav Talich, básník František Branislav nebo spoluzakladatel české soustavy těsnopisné Alois Herout. Na místním gymnáziu studoval jazykovědec Josef Jungmann a národní buditel Šebestián Hněvkovský. - Beroun je významným centrem lehkého a středního průmyslu, neznámějším podnikem je akciová společnost Českomoravský cement, nástupce Cementáren a vápenek Králův Dvůr z r. 1889. V poslední době je město proslulé i svými hrnčířskými trhy, které navázaly na slavnou hrnčířskou tradici ze středověku.
    Klíč.slovaměsta * dějiny města * archeologické nálezy * doba kamenná * obchodní stezky * hradby * brány * kostely * radnice * kláštery * kaple * domy * sochy * pomníky * památníky * hrnčířství * rodáci * železárny * cementárny * rozhledny
    CitacePŘIBYL, Alois, LIŠKA, Karel. Znaky a pečetě středočeských měst. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1975, s. 36-37.
    NĚMEC, Jan, SOUKUP, Vladimír. Výlety do okolí Prahy. 1. vyd. Praha: Panorama, 1989, s. 400-403.
    Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 195-199.
    Město Beroun: informace o městě [online]. [cit. 2006-03-13]. Dostupné z: http://www.mesto-beroun.cz/.
    Zdroj datwww(Adresy ČR-MVČR)
    PoznámkaOkresní město.
    Druh soub.Soubor geografických jmen - regionální místopis
    Odkazy (1) - Soubor geografických jmen
    (448) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti
    (47) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (4) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
    (5) - Beletrie
    (52) - Odborná literatura, mapy
    (6) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika
    (1000+) - ČLÁNKY
    (173) - Regionální literatura - knihy
    (1) - Regionální literatura - seriály do r. 1950
    Databáze národních autorit NK ČR
    Beroun (Česko)

    geografický název

    Do košíku


Mapa

GPS: 49°57'48.24"N, 14°4'18.84"E