Obec 3 km severozápadně od Velvar. - Nadmořská výška: 200 m. - Raně středověká obec. První písemná zpráva o Černuci z r. 1336, tehdy ji král Jan Lucemburský postoupil klášteru premonstrátek v Doksanech. Klášter obec držel nepřetržitě až do svého zrušení v r. 1782. Výjimku tvořilo krátké období husitských válek, tehdy byla Černuc v držení místní drobné šlechty. Citelně obec zasáhla třicetiletá válka, v berní rule z r. 1654 zde zaznamenáno 9 obývaných a 24 pustých usedlostí (vesměs selských gruntů). Po r. 1782 patřila Černuc komoře české, posledním majitelem byl svobodný pán Jakub z Wimmerů a od r. 1804 Lexa z Aehrenthalu. - V obci pseudobarokní kaple sv. Linharta z r. 1884, ve které byl umístěn starý oltář z někdejší kaple na panském dvoře. U kaple stávala socha Panny Marie s Ježíškem z r. 1712. Za obcí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737. U domu čp. 10 zdivo ze 16. stol. a několik staveb s barokními prvky: u zemědělského statku a hostince zachovány barokní štíty, u bývalého panského ovčína (přebudován v akci Z na kulturní dům) hodnotná klenba. - K významným rodákům patří houslař Josef Urban, který se proslavil i v Americe.
Klíč.slova
obce * dějiny obce * majitelé obce * kaple * sochy * hospodářské dvory * baroko
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 188.
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 213.
DOBNER, Libor. Černuc. Slánské listy, 2002, roč. 10, č. 2, s. 10.
PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Vyd. 1. Díl 1. Praha: Libri, 2003, s. 44.
