Obec 10 km severozápadně od Slaného, na Pozdeňském potoce. - Nadmořská výška: asi 330 m. - Pozdeň písemně doložena poprvé v l. 1273-1296; patřila tehdy drobné šlechtě. Část vlastnil Plichta ze Žerotína a část Sulislav z Pozdně, který zde sídlil na vladycké tvrzi (dva metry silné základové zdivo dochováno na parcele č. 49). V l. 1408-1437 patřila Pozdeň Janu Kolovratovi Kornhauskému, který ji získal sňatkem se Škonkou, dcerou Plichty ze Žerotína. Kolovratové Pozdeň vlastnili do r. 1548, poté patřila Dětřichovi (Jetřichovi) z Reichu na Srbči a přes jeho dceru přešla do majetku Žďárských ze Žďáru. Potom následoval Jáchym Breda z Bredova, Zikmund Fridrich ze Sauru a na počátku 18. stol. rod Clary Aldringenů. Ti r. 1754 prodali svůj majetek svatovítské kapitule a Pozdeň byla r. 1780 připojena k panství Vraný. V r. 1889 bylo v obci 77 domů, kapitulní dvůr, kamenouhelné doly, dva mlýny a myslivna. - Dnes na návsi zbarokizovaný kostel Stětí sv. Jana Křtitele, nedaleko socha sv. Jana Křtitele. V obci dále kaplička a sokolovna z r. 1928. - O Podlesí u Pozdně psal ve svém díle spisovatel Václav Beneš Třebízský.
Klíč.slova
obce * kostely * tvrze * kaple * sokolovny * sochy * baroko
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 148.
ŠÍCHA, Jan. Pozdeň: nadešel zas Pozdeňáků čas. Slánské listy, 1998, roč. 4, č. 11, s. 8.
DOBNER, Libor. Co se dochovalo ze starší historie obce Pozdeň. Slánské listy, 1998, roč. 4, č. 11, s. 37.
