Jihovýchodně od obce Humny (dnes část Pcher), asi 5 km severně od Kladna. - Společnost státní dráhy hloubila důl v l. 1897-1900, uhelná sloj zastižena až překopy. V l. 1907-1910 jáma prohloubena do konečných 490,2 m. R. 1910 důl pojmenován po prezidentovi správní rady Společnosti státní dráhy rytíři Theodoru z Taussigů. Vlastní těžba zahájena r. 1902. V l. 1897-1898 byla prodloužena vlečka z dolu Ronna, 1900-1904 vybudována elektrárna, 1904-1910 byla zde provozována briketárna. Od června 1912 byl z druhého patra dolu hnán tzv. Michalský překop do Třebusické pánvičky, projekt však nebyl dokončen. - Důl charakteristický přísně symetrickým uspořádáním jednotlivých neoklasicistních provozních budov na půdorysu ve tvaru T. Dominantu tvořila jámová budova se vzpěrovou těžní věží (ze železáren v uherském Banátě). Technickou zvláštností bylo hybridní osazení elektrického těžního stroje a staršího parního těžního stroje ve společné strojovně. Na těžební část areálu navazovaly dva navzájem kolmo propojené objekty kotelny a elektrárny a dvojice komínů po stranách kotelny. V elektrárně čtyři generátory poháněné dvouválcovými ležatými parními stroji Ringhoffer. Stavební úpravy patrně v r. 1907 nebo 1908, původně přízemní šatny a koupelny zvýšeny o jedno patro. Při pozdější neopatrné úpravě vyměněna střecha a odstraněny nízké trojúhelníkové štíty. - Těžba byla v r. 1935 ukončena. Kromě těžní věže a po ukončení těžby odstraněného technického zařízení areál postupně nově využíván pro drobnou výrobu.
Klíč.slova
jámy * doly * zaniklé doly * těžba uhlí
Citace
DOBNER, Libor. Humny, dříve zvané Ovny, dnes spojené s obcí Pchery. Slánské listy, 2.4.1996, roč. 4, č. 7, s. 30.
MATĚJ, Miloš. Kulturní dědictví Centrálního kladenského kamenouhelného revíru. Praha: Státní ústav památkové péče, 2001, s. 26.
HONČÍK, Ladislav. Dobývání uhlí na Kladensku. Ostrava: OKD, 2006. Přehled historicky doložených úvodních důlních děl. s. 208.
