Počet záznamů: 1
Loučeň (zámek)
Jméno korporace Loučeň (zámek) Místo Loučeň (Česko) Události 1571 - první zmínka o tvrzi 1704 - započata barokní stavba zámku 1767 - započata rokoková úprava zámku 1945 - zámek vyvlastněn na základě Benešových dekretů Osobnosti Valdštejnové (rod) Fürstenberkové (rod) Thurn-Taxis (rod) Krásnohorská, Eliška, - spisovatelka Rilke, Rainer Maria, - básník Šalda, F. X. - literární kritik URL http://www.hrady.cz/index.php?OID=3344 Popis Na návrší nad obcí, při silnici na Nymburk. - První zmínka o Loučeni pochází z r. 1223, bývala sídlem vladyků, ve 14. stol. zde stával farní kostel. Je pravděpodobné, že v té době zde tvrz již byla. Není ale známo, kdy a kdo ji založil. Písemně byla poprvé zmiňována v soupisu pozůstalosti Zdislava Křineckého z Ronova v r. 1571, za jehož vlastnictí byla snad znovu založena nebo opravena. V r. 1612 se dostala do vlastnictví Václava staršího Berky z Dubé, za protihabsburské povstání mu však byla r. 1620 zabavena a v r. 1622 ji získal Adam hrabě z Valdštejna. V jeho pozůstalosti je v r. 1638 tvrz uváděna jako částečně kamenné a částečně dřevěné stavení s věží, kryté šindelem. Uvnitř bylo několik světnic, komor a sklepů, kovárna a pekárna. Během třicetilé války tvrz zpustošena saskými, švédskými i císařskými vojsky. V l. 1704-1713 nechal na jejím místě Karel Arnošt hrabě z Valdštejna stavět barokní zámek s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, podle plánů M. Canevalle, N. Raimonida nebo F. M. Kaňky. Stavba byla snad hotova ještě před smrtí Arnošta Karla r. 1713, stavební práce však patrně pokračovaly i v dalších letech za jeho dcery Eleonory z Valdštejna (r. 1720 byl opět s F. M. Kaňkou projednáván plán staveb, k jeho realizaci však nemuselo dojít). Po Eleonoře panství převzala její dcera Marie Anna z Valdštejna, provdaná za Josefa knížete z Fürstenberka, v r. 1756 je po matce zdědil Karel Egon kníže z Fürstenberka. Za něho proběhly v l. 1767-1771 na zámku rokokové úpravy interiérů podle fürstenberského stavitele J. J. Wircha. R. 1780 zde bylo podle dalšího fürstenberského stavitele Matěje Hummela mimo jiné zřízeno zámecké divadlo. - Jedná se o barokní trojkřídlou patrovou zámeckou budovu vystavěnou na půdoryse písmene U. Průčelí s mírně předsunutým středním rizalitem vrcholícím atikou a štítem, s pravoúhlými okny, v patře s ozdobnými římsami. Před východním průčelím terasa. Přízemí zaklenuto křížovými klenbami, nad schodištěm placka s páskovým ornamentem, patro plochostropé. Hlavní schodiště bylo výrazně rokokově upraveno, na stěnách a klenbě štuky s páskovým ornamentem a kartušemi ze 40. l. 18. stol., v kartuších moderní malby z r. 1950. V bývalé knihovně dřevěné obložení z doby po polovině 19. stol. V některých pokojích byly do druhé poloviny 20. stol. zachovány papírové tapety z počátku 19. stol. a v jednom pokoji na stropě malovaný žánrový výjev. - Počátkem 19. stol. se zámek dostal do majetku rodu Thurn-Taxis. Karel Anselm Thurn-Taxis založil po r. 1831 u zámku velký krajinářský park s vodotrysky a skleníky, r. 1834 úřednický dům. Za Huga Maxmiliána Thurn-Taxis byl r. 1866 postaven dřevěný most mezi zámkem a parkem a r. 1868 oplocení parku s hlavní bránou. Alexandera Jana Vincenta na zámku po r. 1889 navštěvovaly významné kulturní osobnosti (Eliška Krásnohorská, E. M. Rilke, F. X. Šalda). R. 1893 na zámku založil Alexandrův nejstarší syn jedno z nejstarších fotbalových mužstev v Čechách. Po smrti knížete Alexandra Jana r. 1939 se jeho potomci přihlásili k německé národnosti, jejich majetek byl proto r. 1945 zkonfiskován. Zámek byl brzy vyklizen, v parku byly postaveny ubikace pro mužstvo čs. a sovětské armády. R. 1949 převzal sídlo Fond sociální péče ministerstva dopravy, později přešel na Pražskou a Ústeckou dráhu. Zámek zpočátku sloužil jako rekreační zařízení. Potom sem byla umístěna Ústřední dělnická škola ČSD a nakonec odborné želežniční učiliště. Během této doby zámek značně zchátral. V r. 1968 jej získal Ústřední dopravní institut a zámek opravil na své odborné školící centrum. R. 2000 jej zprivatizovala společnost Loučeň a.s., která zde provozuje hotelové a restaurační služby. Klíč.slova tvrze * přestavěné tvrze * zámky * zámecké kaple * zámecké kostely * zámecké knihovny * majitelé zámku * baroko Citace SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 2. vyd. Díl 10. Praha: Šolc a Šimáček, 1932, s. 345-346. POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 312. ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 287-288. Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 316. ČÍŽEK, Jiří. Hrady.cz: Loučeň, zámek [online]. c2008. [cit. 2008-10-09]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=3344. Viz též souvísející Zámecký park (Loučeň, Česko) Druh soub. Soubor jmen korporací - regionální památky Odkazy (1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis (1) - Odborná literatura, mapy (66) - ČLÁNKY (1) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR
Počet záznamů: 1