Počet záznamů: 1  

Hradiště Libice nad Cidlinou

  1. Jméno korporaceHradiště Libice nad Cidlinou
    Jiné jménoNárodní kulturní památka slovanské hradiště Slavníkovců (Libice nad Cidlinou, Česko)
    Libické hradiště
    Místo Libice nad Cidlinou (Česko)
    Události981 - první zmínka o Libici
    995 - vyvraždění Slavníkovců, vypálení Libice
    1130 - přibližné datum zániku hradiště
    1948 - započat systematický archeologický výzkum
    1989 - vyhlášena Národní kulturní památka Libice
    23.04.2005 - vysvěcen nový oltář
    Osobnosti Slavníkovci (rod)
    Přemyslovci (rod)
    Vavák, František Jan - obrozenec, kronikář a básník
    Píč, Josef Ladislav - archeolog, slavista
    Hellich, Jan - historik Poděbradska
    Turek, Rudolf - archeolog
    Justová, Jarmila - archeoložka
    Adamec, Vojtěch - sochař
    Adamcová, Marie - výtvarnice
    PopisNa okrouhlé vyvýšenině západně u obce Libice, nedaleko soutoku řeky Cidliny a Labe. - Původní dva terasovité ostrovy v bažinatém terénu osídleny již od druhé poloviny 6. stol. Staroslovanské opevněné nížinné hradiště zde založeno v 8. stol., opevněné předhradí (dnešní obec) budováno pravděpodobně na počátku 10. stol. V polovině 10. stol. knížecí sídlo Slavníkovců (konkurovalo Praze), odkud tento rod ovládal celou východní polovinu Čech. Písemně hradiště poprvé uváděno k r. 981 v Kosmově Kronice české. Během sjednocovacího procesu raně feudálního státu Přemyslovců Slavníkovské hradiště r. 995 krvavě vyhlazeno a vypáleno. Potom Přemyslovci obnoveno a dále sloužilo jako kastelánské hradiště. Naposledy uváděno r. 1129. Okolo r. 1130 zasáhl celé hradiště mohutný požár, obnoveno bylo již jen předhradí, ze kterého postupně vznikala středověká ves. - První archeologický zájem o hradiště v Libici projevil písmák Jan Vavák z Milčic, archeologický výzkum provedla družina J. L. Píče, především Jan Hellich z Poděbrad (nálezy dnes v Polabském muzeu). Systematický výzkum zde probíhal v l. 1948-1997, nejprve pracovníky Národního muzea v Praze pod vedením R. Turka, následně Archeologickým ústavem AV ČR v Praze pod vedením J. Princové-Justové. - Z nejstaršího slovanského osídlení na Libici nalezeny četné pozůstatky dřevěných chat, ohnišť a hospodářských objektů (zásobnicové jámy, studna nebo haltýř k umístění ryb), dřevěná haťová cesta, procházející hradištěm, pohřebiště (hroby s milodary) v předhradí i v prostoru tehdejšího hradiště, zbytky ochozů a dřevěné brány, v předhradí významný nález železářských dílen. Toto nejstarší sídliště bylo v pozdějších dobách zrušeno a na vzniklé navážce vystavěno nadkmenové sídlo knížecího typu. O jeho významu svědčí nález základů kostela (otonského typu) v blízkosti paláce, v předhradí pak dalších dvou kostelů, Panny Marie (dnešní libická fara) a sv. Bonifáce (později kostel sv. Jiří, dnes sv. Vojtěcha), hospodářských staveb, tavírny ušlechtilých kovů (stříbra a mědi) a mincovny. Velikost předhradí nelze dnes určit a dokonale prozkoumat, nachází se v zástavbě současné obce. - Vlastní hradiště na oválné vyvýšenině bylo opevněno valem a vnitřním příkopem. Vně valu probíhala kruhová opuková, 1 m silná zeď, pod ní vnější příkop. Vstupní brána několikrát přestavěna, ze Slavníkovy kamenné brány se zachovala vypálená mazanicová podlaha, čtvercový pozůstatek zdí (dnes zakonzervovaný) je z doby po r. 995. Reprezentační palácová stavba bývala dřevěná, s roubenými stěnami. Po r. 995 zde vystavěn nový palác, patrně také dřevěný, ale na kamenné podezdívce. Hradištní kostel býval jednolodní, s apsidou odsazenou od krátkého presbytáře, s připojenou sakristií a křestní kaplí, s příčnou lodí (v jejích křídlech tribuny pro příslušníky vládnoucího rodu) a s podélnou hlavní lodí. Tento kostel již po r. 995 obnoven nebyl. - Zpustlé hradiště bylo v 15. stol. přeměněno v pole, základy kamenných staveb v josefínské době rozebrány na stavební materiál. - V r. 1961 na území bývalého hradiště vyhlášena Archeologická památková rezervace "Slavníkovská Libice", dodnes v péči Archeologického ústavu AV ČR. R. 1965 zde byl postaven Památník, který v současnosti obsahuje rekonstruované základy předrománského kamenného kostela, vršovského paláce, vstupní brány a věže. Před základy kostela stojí bronzové sousoší sv. Vojtěcha a jeho bratra sv. Radima, které vytvořili Marie a Vojtěch Adamcovi. Jejich dílem je i plastika s eucharistickým motivem z tzv. hřebene sv. Vojtěcha na novém pískovcovém oltáři nad presbyteriem bývalého kostela sv. Bartoloměje.
    Klíč.slovahradiště * Slované * slovanská hradiště * doba bronzová * doba hradištní * kostely * zaniklé kostely * hospodářské budovy * železářství * mincovny * opevnění * brány * archeologické výzkumy * archeologické památky * památkové rezervace * památníky * národní kulturní památky
    CitaceJUSTOVÁ, Jarmila. Slovanské hradisko Libice nad Cidlinou. Polabské muzeum v Poděbradech: Poděbrady, 1976 [informační leták].
    POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 245.
    Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 309.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
    (40) - ČLÁNKY
    (2) - Regionální literatura - knihy
Počet záznamů: 1  

  Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom jak používáme cookies.