Počet záznamů: 1

Hradiště Libice nad Cidlinou

Jméno korporace	Hradiště Libice nad Cidlinou
Jiné jméno	Národní kulturní památka slovanské hradiště Slavníkovců (Libice nad Cidlinou, Česko)
	Libické hradiště
Místo	Libice nad Cidlinou (Česko)
Události	981 - první zmínka o Libici
	995 - vyvraždění Slavníkovců, vypálení Libice
	1130 - přibližné datum zániku hradiště
	1948 - započat systematický archeologický výzkum
	1989 - vyhlášena Národní kulturní památka Libice
	23.04.2005 - vysvěcen nový oltář
Osobnosti	Slavníkovci (rod)
	Přemyslovci (rod)
	Vavák, František Jan - obrozenec, kronikář a básník
	Píč, Josef Ladislav - archeolog, slavista
	Hellich, Jan - historik Poděbradska
	Turek, Rudolf - archeolog
	Justová, Jarmila - archeoložka
	Adamec, Vojtěch - sochař
	Adamcová, Marie - výtvarnice
Popis	Na okrouhlé vyvýšenině západně u obce Libice, nedaleko soutoku řeky Cidliny a Labe. - Původní dva terasovité ostrovy v bažinatém terénu osídleny již od druhé poloviny 6. stol. Staroslovanské opevněné nížinné hradiště zde založeno v 8. stol., opevněné předhradí (dnešní obec) budováno pravděpodobně na počátku 10. stol. V polovině 10. stol. knížecí sídlo Slavníkovců (konkurovalo Praze), odkud tento rod ovládal celou východní polovinu Čech. Písemně hradiště poprvé uváděno k r. 981 v Kosmově Kronice české. Během sjednocovacího procesu raně feudálního státu Přemyslovců Slavníkovské hradiště r. 995 krvavě vyhlazeno a vypáleno. Potom Přemyslovci obnoveno a dále sloužilo jako kastelánské hradiště. Naposledy uváděno r. 1129. Okolo r. 1130 zasáhl celé hradiště mohutný požár, obnoveno bylo již jen předhradí, ze kterého postupně vznikala středověká ves. - První archeologický zájem o hradiště v Libici projevil písmák Jan Vavák z Milčic, archeologický výzkum provedla družina J. L. Píče, především Jan Hellich z Poděbrad (nálezy dnes v Polabském muzeu). Systematický výzkum zde probíhal v l. 1948-1997, nejprve pracovníky Národního muzea v Praze pod vedením R. Turka, následně Archeologickým ústavem AV ČR v Praze pod vedením J. Princové-Justové. - Z nejstaršího slovanského osídlení na Libici nalezeny četné pozůstatky dřevěných chat, ohnišť a hospodářských objektů (zásobnicové jámy, studna nebo haltýř k umístění ryb), dřevěná haťová cesta, procházející hradištěm, pohřebiště (hroby s milodary) v předhradí i v prostoru tehdejšího hradiště, zbytky ochozů a dřevěné brány, v předhradí významný nález železářských dílen. Toto nejstarší sídliště bylo v pozdějších dobách zrušeno a na vzniklé navážce vystavěno nadkmenové sídlo knížecího typu. O jeho významu svědčí nález základů kostela (otonského typu) v blízkosti paláce, v předhradí pak dalších dvou kostelů, Panny Marie (dnešní libická fara) a sv. Bonifáce (později kostel sv. Jiří, dnes sv. Vojtěcha), hospodářských staveb, tavírny ušlechtilých kovů (stříbra a mědi) a mincovny. Velikost předhradí nelze dnes určit a dokonale prozkoumat, nachází se v zástavbě současné obce. - Vlastní hradiště na oválné vyvýšenině bylo opevněno valem a vnitřním příkopem. Vně valu probíhala kruhová opuková, 1 m silná zeď, pod ní vnější příkop. Vstupní brána několikrát přestavěna, ze Slavníkovy kamenné brány se zachovala vypálená mazanicová podlaha, čtvercový pozůstatek zdí (dnes zakonzervovaný) je z doby po r. 995. Reprezentační palácová stavba bývala dřevěná, s roubenými stěnami. Po r. 995 zde vystavěn nový palác, patrně také dřevěný, ale na kamenné podezdívce. Hradištní kostel býval jednolodní, s apsidou odsazenou od krátkého presbytáře, s připojenou sakristií a křestní kaplí, s příčnou lodí (v jejích křídlech tribuny pro příslušníky vládnoucího rodu) a s podélnou hlavní lodí. Tento kostel již po r. 995 obnoven nebyl. - Zpustlé hradiště bylo v 15. stol. přeměněno v pole, základy kamenných staveb v josefínské době rozebrány na stavební materiál. - V r. 1961 na území bývalého hradiště vyhlášena Archeologická památková rezervace "Slavníkovská Libice", dodnes v péči Archeologického ústavu AV ČR. R. 1965 zde byl postaven Památník, který v současnosti obsahuje rekonstruované základy předrománského kamenného kostela, vršovského paláce, vstupní brány a věže. Před základy kostela stojí bronzové sousoší sv. Vojtěcha a jeho bratra sv. Radima, které vytvořili Marie a Vojtěch Adamcovi. Jejich dílem je i plastika s eucharistickým motivem z tzv. hřebene sv. Vojtěcha na novém pískovcovém oltáři nad presbyteriem bývalého kostela sv. Bartoloměje.
Klíč.slova	hradiště * Slované * slovanská hradiště * doba bronzová * doba hradištní * kostely * zaniklé kostely * hospodářské budovy * železářství * mincovny * opevnění * brány * archeologické výzkumy * archeologické památky * památkové rezervace * památníky * národní kulturní památky
Citace	JUSTOVÁ, Jarmila. Slovanské hradisko Libice nad Cidlinou. Polabské muzeum v Poděbradech: Poděbrady, 1976 [informační leták].
	POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 245.
	Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 309.
Druh soub.	Soubor jmen korporací - regionální památky
Odkazy	(1) - Soubor jmen korporací - regionální památky
	(40) - ČLÁNKY
	(2) - Regionální literatura - knihy

Počet záznamů: 1