Počet záznamů: 1
Liblice (zámek)
Jméno korporace Liblice (zámek) Místo Liblice (Mělník, Česko) Vznik 1706 - dokončena stavba zámku Události 1770 - přibližné datum rokokové přestavby zámku 06.09.2007 - slavnostně otevřen po rekonstrukci Osobnosti Alliprandi, Giovanni Battista - stavitel Platzer, Ignác František, - sochař Thun-Hohensteinové (rod) - majitelé Popis Na západní straně obce, jižně od silnice. - Postaven v l. 1699-1706 jako šlechtické sídlo Arnošta Josefa Pachty z Rájova podle návrhu italského architekta Giovanni Alliprandiho, který převzal koncepci od vídeňského architekta J. B. Fischera z Erlachu. Ve 2. pol. 18. stol. byla doplněna výzdoba zámku od předního pražského sochaře I. F. Platzera. V 80. letech 18. stol. došlo k přestavbě a úpravě hospodářských budov (depandance) a obydlí služebnictva před severním průčelím zámku. Pachtové prodali zámek v první polovině 19. stol. Bedřichu Deymovi ze Sříteže, Vojtěch Deym jej r. 1863 prodal hraběnce Antonii z Valdštejna, která provedla rozsáhlé úpravy v novorenesančním stylu. Po ní zdědila panství její dcera provdaná Thurn-Hohensteinová. Tento rod byl majitelem liblického panství až do r. 1945, kdy se stal majetkem státu. V r. 1952 byl celý objekt zámku propůjčen ČSAV (Československé akademii věd). - Základem zámku je válcový útvar hlavního sálu na oválném půdorysu, který dává tvar celé převýšené střední části, k ní se po obou stranách připojují obdélná křídla s hlubokými konkávními výkroji. Fasádu člení obdélná okna, v přízemí francouzská. Střední rizalit, jehož válcový plášť kryje spojovací chodby křídel, je v přízemí otevřen trojicí pilířových arkád s kladím a sloupy po stranách pilířů. Obdobný rozvrh je i na zahradním průčelí, pouze válci ústředního sálu je v přízemí představěna trojice pilířových arkád nesoucích balkón s postavami putti a vázami z dílny I. Platzera (po r. 1770). Z té doby je i fresková architektonická malba pod balkónem. Ve střední části přízemí sala terrena, sklenutá plochou kupolí s barokní freskovou a štukovou výzdobou. Nad ní je hlavní sál v novorenesanční úpravě, s nástropní malbou od Emila Lauffera. Interiéry později novodobě adaptovány. - K zámku se na vstupní straně volně připojují přízemní původně hospodářské budovy, které vytvářejí a uzavírají hluboký dvůr francouzského typu. - Součástí zámeckého areálu je rozsáhlý park se zahradním domkem, jezírkem na koupání a oborou s malou přírodní rezervací (Slatinná louka u Liblic). - Od 50. let 20. stol. prošel zámek několika opravami, ta největší proběhla v l. 2001-2007, kdy byl celkově rekonstruován a přeměněn na moderní konferenční centrum Akademie věd ČR a hotelové zařízení. Klíč.slova zámky * majitelé zámku * saly terreny * konferenční centra * hotely * zámecké parky * obory * jezírka * louky * přírodní rezervace * baroko * rokoko * novorenesance Citace POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 248-249. ŽIŽKA, Jan. Několik poznámek k podobě zámku v Liblicích. Průzkumy památek, 2005, roč. 12, č. 2, s. 178-183. MUDROVÁ, Ivana. Zámek: opravený skvost. Mladá fronta Dnes, 23.8.2007, roč. 18, č. 196, Střední Čech, s. 4. Druh soub. Soubor jmen korporací - regionální památky Odkazy (3) - Soubor jmen korporací (16) - ČLÁNKY (1) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR 
Mapa
GPS: 50°11'5.24"N, 14°21'8.93"E
Počet záznamů: 1