| Jméno korporace | Hradiště Dřevíč
|
|---|
| Místo | Dřevíč, vrch (Česko)
|
|---|
| Kozojedy (Rakovník, Česko)
|
|---|
| Události | 1002 - první zmínka o Dřevíči
|
|---|
| 1883 - objeveno slovanské pohřebiště
|
|---|
| Osobnosti | Přemyslovci (rod)
|
|---|
| Vocel, Jan Erazim, - archeolog
|
|---|
| Knor, Antonín, - archeolog
|
|---|
| Bubeník, Josef, - archeolog, historik
|
|---|
| Sábl, Václav, - novinář
|
|---|
| Popis | Trojúhelníková plocha hradiště na vrcholu zčásti zalesněného kopce (465 m) nad obcí Kozojedy, obtékaném na západě Pochválovským a na severu a východě Vinařickým potokem. Na jihu je ostrožna oddělena sedlem od Pšanské vyvýšeniny. - Území osídleno již v pravěku, archeologickými nálezy doložena mladší doba kamenná (broušené sekery, štípané nástroje a neolitické střepy s lineární keramikou), doba bronzová s únětickou kulturou (čtyř kosterních pozůstatků, z nich jedna kostra ve srčené poloze, s trepanovanou lebkou, v hrobě obloženém kameny), s mohylovou a knovízskou kulturou (nález bronzového kopí s tulejkou). Keltové zde později vystavěli opevněné hradiště se tzv. Železnou bránou s vlásenkovitě zahnutým zakončením jihovýchodního valu (připomíná keltská oppida v Německu a Anglii). Podobně jako jinde v Čechách i toto hradiště bylo pravděpodobně zničeno markomanskými nájezdy. Kdy přišli na Dřevíč Slované není známo. Písemně hradiště poprvé zmiňoval k r. 1002 kronikář Kosmas jako přemyslovský "přepevný hrad Dřevíč". Na přelomu 11. a 12. stol. byl Dřevíč správním centrem kraje, po přenesení správy do Slaného vliv Dřevíče upadal. Na přelomu 12. a 13. stol. věnovali Přemyslovci Dřevíč klášteru sv. Benedikta na Sázavě, který zde zřídil proboštství. To zaniklo v husitských válkách a nebylo již nikdy obnoveno. - Lokalita byla poprvé badateli uváděna r. 1868, tehdy ji také poprvé vyobrazil J. E. Vocel. R. 1883 bylo při stavbě kostela objeveno starobylé pohřebiště. V r. 1950 hradiště poprvé profesionálně prozkoumal A. Knor z Archeologického ústavu AV v Praze, J. Bubeník zde v r. 1972 nalezl řadu středověkých keramických střepů a zlomek železného nožíku, v r. 2002 byly náhodně nalezeny dvě slovanské spony (slitina mosazi a bronzu) z první poloviny 7. stol. Mimořádný (a zatím ničím nedoložený) význam hradiště Dřevíč popsal v 70. l. 20. stol. amatérský badatel V. Sábl. - Z bývalého hradiště Dřevíč je dones dochována planina o rozloze 12 ha, ze všech stran ohraničená vysokým valem, na jihozápadní straně zbytky Železné brány. Dominantou plošiny je kostelík sv. Václava (a stodola, zřízená z pozdější hájovny), stojící na místě přemyslovského kostela. Planina je využívána jako pole, je soustavně ničena zemědělskou činností a amatérskými zásahy.
|
|---|
| Klíč.slova | hradiště * slovanská hradiště * keltská hradiště * kostely * archeologické nálezy * doba kamenná * kultura s lineární keramikou * doba bronzová * kultura únětická * kultura mohylová * kultura knovízská * kultura bylanská * doba železná * doba hradištní * Keltové * Slované
|
|---|
| Citace | Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 221.
|
|---|
| BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. 1. vyd. Rakovník: Raport, 1997, s. 104-105.
|
|---|
| BLAŽKOVÁ, Kateřina, LOMECKÁ, Jana, NEUSTUPNÝ, Zdeněk. Po stopách zaniklých sídel: katalog k výstavě středověkých nemovitých archeologických památek Rakovnicka. Muzeum T. G. Masaryka: Rakovník, 2008, s. 29-31.
|
|---|
| Viz též souvísející | Kostel sv. Václava (Kozojedy (Rakovník, Česko))
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| (1) - Odborná literatura, mapy
|
|---|
| (9) - ČLÁNKY
|
|---|
| (1) - Regionální literatura - knihy
|
|---|
