Počet záznamů: 1
Kladno (zámek)
Jméno korporace Kladno (zámek) Jiné jméno Kladenský zámek Místo Kladno (Česko), Zádušní 1 Události 1453 - první zmínka o kladenské tvrzi 1566 - dokončena renesanční přestavba tvrze v zámek 1740 - dokončena barokní přestavba zámku 1989 - počátek celkové rekonstrukce zámku Osobnosti Žďárský ze Žďáru, Jiří - královský rada Dientzenhofer, Kilián Ignác - stavitel Hiernle, Karel Josef - sochař Kovář, Jan Karel - malíř Popis V centru města, za kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Tzv. Hořejší tvrz - Původně zde stávala zemanská tvrz rozsáhlého rodu Kladenských z Kladna, postavená snad ve 14. stol. Písemně byla poprvé uváděna až r. 1453 za Přecha z Kladna. Stávala na místě dnešního zámku, na jeho západní straně v zahradě, kde je asi ve vzdálenosti 20 m zachováno gotické sklepení. Byla to patrně čtyřboká patrová stavba chráněná ze tří stran příkopem a valy, jako fortifikaci využívala i zvonici blízkého kostela a prudce svažitý terén do údolí Bukovka na severní straně. Ve druhé polovině 15. stol. vymřela část rodu vlastnící Dolní tvrz, tehdy se již rozsáhlý majetek rodu soustředil na Hořejší tvrz, zmiňovanou ještě r. 1542. V r. 1543 přešlo panství na Žďárské ze Žďáru, za Jiřího Žďárského ze Žďáru byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Stavba čtyřkřídlé dvoupatrové budovy s válcovou věží v pravém rohu byla dokončena r. 1566. Chránil ji ze tří stran hluboký příkop, podle potřeby napouštěný vodou z blízkých nádrží v zahradě. Přes příkop vedl padací most. Přízemí a sklepení zámku sloužilo jako kuchyně, spižírna, pekárna, lázeň, prádelna, čeledník apod., byla zde také zbrojnice. Obě patra byla přístupná pavlačemi z nádvoří. Koncem 16. stol. byla do bočního hlavního sálu vestavěna ještě zámecká kaple. V r. 1619 nechal v kladenském zámku ostrovský opat od Svatého Jana pod Skalou ukrýt archív ostrovských benediktinů, r. 1620 (den před osudnou bitvou) byl při vpádu polských kozáků a žoldnéřských skupin táhnoucích v císařském vojsku na Bílou horu zámek zpustošen a spolu s městečkem vydrancován. Archív byl při tom zničen. Ještě během třicetileté války byl zámek opraven, ale Žďárští zde většinou nepobývali, a tak zámek opět chátral. Další majitelé se o něj příliš nestarali. Zchátralý zámek s panstvím koupilo v r. 1705 břevnovsko broumovské opatství a na opravu povolalo r. 1723 Ignáce Kiliána Dientzenhofera. Nejprve byl opraven poplužní dvůr a asi r. 1738 započala přestavba zámku. Opevnění bylo zrušeno, příkop zaházen, válcová věž a celé jižní křídlo zbořeny, objekt byl snížen o patro. Zámek sloužil především jako administrativní a letní sídlo správy panství. V této úpravě zůstal zámek zachován dodnes. - Jedná se o barokní, trojkřídlý, patrový komplex, střední část je zakončena věžičkou s cibulovou bání a hodinami. Ciferník hodin označen letopočtem 1750 s iniciálami B A B (monogram opata břevnovského kláštera Benno Löbla). V bočních křídlech nárožní rizality, v severním křídle středové rizality. V přízemí i patře lizénové rámce a obdélná okna. Nádvorní fasáda prolomena slepými arkádami a obdélnými okny. Přízemí sklenuto valeně s lunetami nebo křížově. V západním křídle na jižní straně oválná kaple sv. Vavřince. V patře zámku místnosti plochostropé. V přízemí umístěny náhrobky z původního kostela. - Vnitřní výzdoba od sochaře Karla Josefa Hiernleho a malíře Jana Karla Kováře (autor fresek v kapli sv. Vavřince). - V prostorách zámku od 30. l. 20. stol. umístěno muzeum, v přízemí v 90. l. umístěna půjčovna beletrie místní vědecké knihovny a v sálech v prvním patře zřízena galerie. - Dnes stojí zámek za kostelem osamoceně na okraji svahu, dřívější rozlehlý zámecký areál pohltila necitelná úprava města. Byla zrušena vstupní brána do areálu zámku, která stávala severozápadně od kostela v místech dnešního schodiště z náměstí. Na západní straně zámku zbyl dnes pouhý fragment dříve rozsáhlé stodoly (později tzv. Bendákovy garáže). K zámku patřila tzv. Josífka (budova vedle zámku s letopočtem 1868 ve štítě), nedaleká sýpka, ale i dnešní budova ředitelství plynáren na náměstí Starosty Pavla (tzv. obecní dům). Masivní zeď zpevňující svah Bukovky byla vystavěna v r. 1941, v 90. l. 20. stol. společně se zámkem opravena. - V září 2001 bylo ve zrekonstruované zámecké zahradě otevřeno medvědárium. Klíč.slova tvrze * zámky * kaple * sýpky * benediktini * letní sídla * muzea * galerie * knihovny * renesance * baroko * medvědária Citace POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 2. Praha: Academia, 1978, s. 50. ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 193-196. Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 255. VEVERKOVÁ, Irena. Z historie kladenské jedničky. Kladenské noviny, 1993, roč. 43, č. 2, s. 6. VEVERKOVÁ, Irena. Procházka Kladnem. 1. vyd. Kladno: Nezávislý novinář, 1998, s. 5-9. Viz též souvísející Kaple sv. Vavřince (Kladno, Česko) Vlaškova tvrz Druh soub. Soubor jmen korporací - regionální památky Odkazy (4) - Soubor jmen korporací - regionální památky (1) - Odborná literatura, mapy (70) - ČLÁNKY (2) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR
Počet záznamů: 1