Farní kostel na hřbitově, ve východní části obce. - Původně postaven jako gotický ve druhé polovině 14. stol., barokní přestavba zahájena v lednu 1723 pod patronací probošta Josefa Míky (za faráře Urbana Vojty). Hrubá stavba dílem pražského stavitele Jana Wolfa, stavbu dokončil a staticky zajistil litoměřický stavitel Petr Versa. Další podstatné úpravy kostela proběhly koncem 19. stol. za patronace strahovského opata Sigmunda Starého. - Jednolodní, obdélný kostel s užším obdélným, trojboce ukončeným presbytářem se dvěma čtvercovými sakristiemi po stranách. V západním průčelí hranolová věž (původní pozdně gotická, z kamenných kvádrů) v jejím přízemí portál z 19. stol., v patře polokruhově ukončené pozdně gotické okno, ve svrchní části okna lomená. Boční fasády členěny svazky pilastrů a okny v rámcích se segmentovými záklenky. Na polygonálním závěru lizény a oválné okno v rámci se segmentovou římsou. Presbytář sklenut dvěma poli valené klenby a paprsčitě v závěru. Loď se zaoblenými kouty při triumfálním oblouku sklenuta dvěma poli valené klenby s lunetami. V sakristiích křížová klenba. Nad portálem znak premonstrátů, důchovních správců kostela. - Zařízení: hlavní oltář Nejsvětější Trojice s plátnem sv. Václava (dnes ve sbírkách Městského muzea ve Velvarech), ostatní oltáře postupně zanikly; barokní kazatelna a zpovědnice z r. 1741; kaple Božího hrobu. Z kostela také zachován barokní misál premonstrátského řádu, kniha kterou používali kmetiněvští faráři při mši svaté. Ve věži kostela bývaly původně čtyři zvony. - Dnes kostel a hřbitov ve zchátralém a zdevastovaném stavu. (Ověřeno listopad 2001)
