Na místě staré rychty, kterou získalo město v r. 1407 do dědičného držení. - V polovině 16. stol. mistrem Jiřím Táborským přestavěna do renesanční podoby. Po požárech v l. 1735 a 1781 barokizována, tehdy ještě jednopatrová stavba se širokým štítem a věžičkou. - V 16. stol. v přízemí šenk s kuchyní, také zde bývalo vězení. V druhé polovině 19. stol. sídlem chlapecké školy. Současný vzhled s dvoupatrovým průčelím se třemi štíty, hodinami, městským znakem a bohatou štukovou výzdobou získala budova radnice při rozsáhlé přestavbě na počátku 20. století. - Dvoupatrová budova, pseudobarokně přestavěna podle návrhu F. Coufala v r. 1903. Plastická výzdoba fasády od sochaře Vilíma Amorta. - Na budově umístěny tři pamětní desky: obětem fašistické okupace, židovským obětem z l. 1939-1945 a a Vilému Sokovi, popravenému 18.7.1949 v Berouně. - Po poslední rekonstrukci v r. 1998 byla ke staré radnici v atriu přistavena moderní nová část.
Klíč.slova
domy * radnice * renesance * baroko * pseudobaroko
Citace
POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 1. Praha: Academia, 1977, s. 63.
Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 198.
GARKISCH, Miloš. Ve znamení berounského mědvěda. 1. vyd. Beroun: MH, 2001, s. 85.
