Červený štít se dvěma věžemi na travnaté zelené půdě. Věže stříbrné, z tesaných kmenů s obdélníkovým oknem a křížovým rámem v každém z nich, se čtyřmi kvádrovými stinkami a modrou stanovou střechou se zlatou makovicí. Mezi věžemi stojí kostel s věžičkou (natočený bočně štítovou zdí k pravé straně), z tesaných stříbrných kamenů s modrou sedlovou střechou a zlatými makovicemi na koncích hřebenu. Uprostřed střechy kostela stříbrná sanktusová věžička s jedním oknem po každé straně, zakončena modrou střechou. Na třech rozích věžičky tři stříbrné fiály se štíhlými stanovými stříškami a zlatými makovicemi. Věžička stojí na střeše nakoso, branou dopředu. V průčelí kostela vysoké obloukem zaklenuté okno s kruhovou kružbou, dělené prutem. V boční stěně kostela otevřená vrata, v horní části zaklenutá polokruhem. Průhledy oken černé, se stříbrnými rámy, průhled vchodu také černý. Obě věže i kostel s věžičkou stojí na nízkém stříbrném tesaném soklu; pod kostelem nižší, u vchodu přerušen dvěma schody. - V této úpravě se znamení vyskytuje již na nejstarších městských pečetí. Od r. 1563 se objevuje znak barevně blasonovaný (barvy pečlivě dodržovány).
Klíč.slova
městské znaky * města * dějiny města
Citace
PŘIBYL, Alois, LIŠKA, Karel. Znaky a pečetě středočeských měst. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1975, s. 120-121.
ČAREK, Jiří, VALÁŠEK, Stanislav. Městské znaky v českých zemích. 1. vyd. Praha: Academia, 1985, s. 325.
