Počet záznamů: 1  

Ostromeč (hrad)

  1. Jméno korporaceOstromeč (hrad)
    Místo Sedlčany-oblast (Česko)
    Slapy, vodní nádrž (Česko)
    Události1424 - vybudováno opevnění
    1428 - hrad dobyt a pobořen
    1435 - hrad dobyt a pobořen
    1450 - hrad obnoven
    1542 - hrad pustý
    PopisZřícenina gotického hradu na stejnojmeném ostrohu nad soutokem řeky Vltavy s potokem Mastníkem, asi 2 km severně od obce Hrazany. - Počátky Ostromeče souvisí s počátky rodu Beřkovců z Ostromeče. Původně zde stávalo sídlo Hradnice (Hradiště nebo též Hradeštnice), kde r. 1369 seděl Olbram z Hradnice. V popravčí knize z r. 1423 písemně poprvé Ostromeč zmiňován k r. 1419, v tomto roce se také v okolí odehrála bitva. Není však jisté, zda šlo již o hrad Ostromeč nebo jen o kopec. V r. 1424 bylo místo obsazeno táborskými husity, kteří zde zřídili opevnění a pravděpodobně hrad. Ten byl dobit v r. 1428. V l. 1432-1434 zde vznikla tzv. padařovská bible, kterou dal opsat husitský hejtman Filip z Padařova. R. 1435 hrad oblehla zemská hotovost (Hynek Ptáček z Pirkštejna, Beneš z Dubé a na Kožlí, konopišťský purkrabí Jakoubek z Božejovic, zvíkovský purkrabí Mikuláš a lid rožmberský). Husitská posádka se po více než dvou měsících vzdala a hrad teprve potom byl hrad vypálen a rozbořen. Znovu obnoven byl až r.1450 Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka, který ale odtud podnikal loupeživé výpady. Na základě usnesení zemského sněmu měl být Ostromeč v r. 1471 rozbořen. Kdy hrad zanikl není známo. Protože stál stranou dalšího významného dění, byl zřejmě poté opuštěn a r. 1542 je uváděn jako zpustlý. - Původně byl tvořen malým jádrem opevněným obvodovým příkopem a valem a mohutnou obvodovou hradbou. Ve vnitřní ploše stála nejspíš jedna budova s valeně zaklenutým sklepem. Jako vojenský opěrný bod připomínal spíše tvrz s velkou vnější plochou, schopnou pojmout značné množství vojska. - Dnes jeho zbytky pokrývá těžko prostupná vegetace. Dobře patrné jsou terénní pozůstatky a zbytky zdiva na vnitřní straně hradního jádra. Přístup ke hradu je po žluté turistické cestě, která končí asi 150 metrů před skutečným hradem u pozůstatků zřejmě hospodářské budovy, hrad se nalézá dále ve směru vyšlapané pěšiny. - Na širší ploše před hradem, u samoty Hradnice, leží velké keltské oppidum. Samota Hradnice byla prý postavena z kamene rozbořeného hradu Ostromeč. U soutoku potoka Mastníka s Vltavou se nacházela, dnes již zatopená, osada Ústí. Tato malá, ale stará osada byla pravděpodobně podhradí Ostromeče.
    Klíč.slovahrady * zříceniny * keltská hradiště * gotika * obce * zaniklé obce
    CitaceSEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 15. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, s. 120-123.
    DURDÍK, Tomáš, SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: střední Čechy. Vyd. 1. Praha: Agentura Pankrác, 2000, s. 102-104.
    Ostromeč [online]. [cit. 2005-11-25]. Dostupné z: http://hrady.hyperlink.cz/hrady_o.htm#ostro.
    Druh soub.Soubor jmen korporací - regionální památky
    Odkazy (3) - ČLÁNKY
    korporace

    korporace

    Do košíku