Pocházel z rodiny legionáře Jana Drába. Vystudoval benešovské gymnázium a Právnickou fakultu UK v Praze, poté ještě justiční kurz Ministerstva národní obrany ČSR. Justiční vojenskou praxi vykonával u soudu v Terezíně a Plzni. Od března 1939 byl vojenským soudcem, poté působil v tiskovém odboru předsednictva tehdejší vlády. Po ukončení druhé světové války se stal veřejným žalobcem mimořádného soudu v Táboře. Po únoru 1948 odvolán a propuštěn z armády. Byl poslán do dolů v Souši u Mostu. V lednu 1950 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na čtyři roky vězení. Vězněn na Borech, v Příbrami a Jáchymově. Po návratu vykonával nekvalifikované práce. Rehabilitován v r. 1968 a 1990. Dlouholetý předseda Konfederace politických vězňů, poté jejich čestný předseda. Funkcionář Klubu filatelistů v Benešově. V r. 2000 byl jmenován čestným občanem Benešova.
