| Jméno korporace | Zdiby (zámek)
|
|---|
| Místo | Zdiby (Česko)
|
|---|
| Události | 1630 - první zmínka o tvrzi
|
|---|
| 1757 - první zmínka o vrchnostenském domě
|
|---|
| 1948 - zámek zabaven čs. státem
|
|---|
| 1992 - zámek navrácen v restituci
|
|---|
| Popis | Ve východní části obce, oddělené silnicí. - Ve Zdibech původně stávala tvrz, písemně poprvé a naposledy uváděná r. 1630. Potom patrně zanikla nebo pozbyla významu jako sídlo. Z r. 1757 je v tereziánském katastru ve Zdibech poprvé zmiňován objekt zvaný vrchnostenský dům. Majitelem byl od r. 1729 malostranský měšťan, na rytíře povýšený směnárník Jan del Curto z Morenbachu (sídlil zde v l. 1729-1768). Tento objekt ale nechal pravděpodobně postavit již jeho předchůdce František Maxmilián Hartman z Klarštejna během l. 1700-1729, jeho přídomek "na Zdibech" značí, že zde měl i sídlo. Označení zámek získala budova až v josefském katastru (1785-1789). V r. 1875 se majiteli zámku a zdibského velkostatku stali manželé Martin a Marie Stejskalovi, jejich rod se zde udržel až do r. 1948, zámek byl využíván jako rodové sídlo. - Jedná se o pozdně barokní patrovou obdélníkovou stavbu, obrácenou hlavním jižním průčelím (s plochým středovým rizalitem s portikem čtvercového půdorysu, tvořícím balkón) do zámeckého parku a zadní severní částí do hospodářského dvora. Okna v přízemí obdélná s klenákem, v patře obdélná se zdobnou suprafenestrou, v patře rizalitu obdélná, polokruhově ukončená okna s polem suprafenestry. Mansardová střecha s věžičkou uprostřed je k jihu proražena jedenácti vikýři. V deseti z nich jsou okna vedoucí do podkroví mansard, do prostředního jedenáctého vikýře je zasazen velký hodinový číselník. Každým podlažím prochází chodba (sklenutá valeně s lunetami) oddělující místnosti na jižní straně od místností severních. Středem severního traktu vede široké čtverhranné schodiště sklenuté valeně s plackami a osvětlené dvojicemi oken. K západní venkovní stěně je připojeno úzké uzavřené čtverhranné schodiště. Hlavní sál v patře má rovný strop s fabionem, v nárožích výklenku byla empírová kamna. Dřevěné rokokové dveře. - U zámku býval anglický park. - V r. 1948 byl statek se zámkem a následně veškerým majetkem (r. 1964) rodině Stejskalů zabaven, správy se ujal státní statek, pro zámek nastalo období devastace. Jako první byly zničeny chráněné renesanční krby, malby a rozkraden inventář. Potom zde bylo umístěno učňovské středisko a později byly prostory adaptovány na byty. Dalším vlastníkem byl Hudební fond a v 80 l. 20. stol. podnik Rekonstrukce památek, přes jeho smělé plány na přestavbu byl vydán na zámek v r. 1989 demoliční výměr. K demolici však nedošlo. V r. 1992 byl objekt zámku předán v restituci potomkům původních majitelů, kteří započali s rekonstrukcí, v r. 1994 byla stavba z finančních důvodů zakonzervována.
|
|---|
| Klíč.slova | zámky * tvrze * rodová sídla * renesance * baroko * empír * parky * zámecké parky * restituce
|
|---|
| Citace | POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 4. Praha: Academia, 1982, s. 357.
|
|---|
| HOLEC, František; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, s. 176.
|
|---|
| Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 382.
|
|---|
| Povodí Mratínského potoka a jeho okolí. 1. vyd. Líbeznice: Svazek obcí Region povodí Mratínského potoka, 2006, s. 186.
|
|---|
| Zdiby: historie [online]. [cit. 2006-04-07]. Dostupné z: http://www.obeczdiby.cz/index.php?pg=historie.html.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
| Odkazy | (3) - ČLÁNKY
|
|---|
