Secesní altán na lázeňské kolonádě nad Eliščiným pramenem u hudebního pavilonu. Původně stál altán od r. 1902 ve dvoraně Odborné školy pro umělecké průmyslové zpracování kovů v Hradci Králové. V r. 1907 byl přemístěn na 2. poděbradské zámecké nádvoří nad pramen Hohenlohe, kde byl až do r. 1926. V r. 1926 byl přemístěn nad Eliščin pramen, který byl navrtán v r. 1910 a zaslepen r. 1956. - Pramen tryskal v měděné váze do skleněné půlkoule. Váza je umístěná na žulovém osmistěnu, který je zastřešen baldachýnovou stříškou vynesenou na kovaných zdobných sloupcích. Umělecká kovářská rukodělná práce s volutami, rostlinným dekorem, maskarony a štítky, vše zakočeno baldachýnovou střechou z měděného plechu. V l. 2006-2007 proběhla kompletní rekonstrukce altánu pražskou pasířskou firmou Houska and Douda a od r. 2014 je funkční i pítko napojené na pramen z nového vrtu z r. 2012.
Klíč.slova
altány * secese * minerální prameny
Citace
LANGR, Ladislav. Příběh nejhezčího altánu. In: 150 poděbradských příběhů aneb 45000 slov o Poděbradech. Poděbrady: Kompakt, 2014, s. 161. ISBN 978-80-260-5899-1.
