Absolvent gymnázia v Novém Bydžově. V říjnu 1915 narukoval k 94. pěšímu pluku a v červnu 1916 přeběhl na ruskou stranu fronty. V červnu 1917 nastoupil službu u 1. československého střeleckého pluku v Rusku. Účastník bitvy u Zborova. Se 4. střeleckým plukem prošel všemi boji od bitvy u Bachmače po Sibiř. Po návratu do vlasti byl postupně velitelem několika pěších pluků. Vystudoval Válečnou školu a od r. 1931 referent štábu Zemského vojenského velitelství v Bratislavě. V l. 1933-1936 vyučoval taktiku pěchoty na pražské Válečné škole, 1936-1937 pracoval ve štábu 2. sboru. Člen mezinárodní kontrolní komise pro Španělsko při ministerstvu zahraničních věcí a člen vojenské skupiny československo-maďarské delimitační komise. Po nacistické okupaci velel 4. oddělení ministerstva národní obrany v likvidaci a organizoval evakuaci z Podkarpatské Rusi. V srpnu 1939 odešel do exilu. V Anglii prováděl nábor bývalých občanů ČSR do zahraničního vojska. V srpnu 1940 byl v Londýně přidělen Vojenské kanceláři prezidenta republiky. Od r. 1941 vyučoval v polské Válečné škole. V červnu 1943 se stal vojenským atašé u exilové belgické a lucemburské vlády a dočasně i u polské vlády. Po válce v hodnosti brigádního generála velel 13. pěší divizi. Poté dva roky studoval na Akademii generálního štábu v Moskvě. V l. 1947-1948 zastupoval jako divizní generál velitele Vysoké školy válečné, 1948-1949 jí velel. Po r. 1949 musel z armády odejít, byl degradován a s rodinou vystěhován z Prahy. Po r. 1989 in memoriam rehabilitován. - Nositel mnoha domácích i zahraničních vysokých vojenských vyznamenání.
