Kněz, farář, středoškolský pedagog, odbojář a odborný publicista.
Životopis
Vystudoval gymnázium a chemii na vysoké technické škole v Budapešti. Poté studoval na pařížské technice a titul doktora technických věd získal v r. 1926 v Brně. Hovořil několika cizími jazyky. V r. 1929 dokončil studia na Husově fakultě. Téhož roku byl vysvěcen na kněze a jeho prvním farářským místem byla Chříč na Plzeňsku. Ze zdravotních důvodů požádal o přeložení a nastoupil jako farář do Votic. V l. 1931-1934 působil v Brandýse nad Labem a 1934-1938 v Chebu. Zde vyučoval na gymnáziu a pomáhal mírnit rostoucí napětí mezi Čechy a Němci. Po Mnichovské zradě musel z Chebu odejít a krátce vypomáhal jako farář v Peruci. Protože nemohl prokázat čistě árijský původ, formálně se rozvedl a v r. 1939 tajně odjel do ciziny. Začal používat krycí jméno Rokos. V r. 1941 vstoupil do našeho zahraničního vojska v Istanbulu a stal se řadovým bojovníkem v 11. pěším praporu. Prošel výcvikem v Palestině a Egyptě. Bojoval u lybijského Tobruku, kde byl raněn a prodělal i malárii. V prosinci 1943 byl ze zdravotních důvodů vyřazen z armády. Pracoval jako hospodář v Domově československých vojenských invalidů v Jeruzalémě, přednášel, kázal a publikoval v československých zahraničních periodikách. - Vyznamenán vojenskou pamětní medailí a medailí za zásluhy II. stupně. - Po válce opět farářem a učitelem na gymnáziu v Chebu. Po r. 1948 pracoval jako archivář v chebském archivu a nakonec jako kastelán. - Autor historických studií a překladů.
