Podnikatel a stavitel v Sofii, zakladatel tiskárny, propagátor česko-bulharské spolupráce.
Životopis
Vystudoval českou vyšší reálnou školu v Praze a vyšší technické učiliště v Německu. V r. 1877 odjel do Rumunska, kde se podílel na stavbě železničních drah. Společně s bratrem Jiřím spoluzakládal Lidovou litografii a tiskárnu v Sofii, později přejmenovanou na Dvorní tiskárnu bratří Proškových. V l. 1878-1879 pomáhal bratrovi pri řešení otázek prvního regulačního plánu města. Člen výboru první tělovýchovné jednoty Balkánský sokol v Sofii, spoluzakladatel kulturního spolku Slovanská Beseda. Později působil jako technik v sofijském městském úřadu. – V r. 1884 založil s bratrem pivovar; Proškovo pivo se stalo jedním z nejkvalitnějších v Bulharsku. Pivovar a rozsáhlá zahrada se staly významným střediskem společenského života, zejména české kolonie. – Od r. 1893 členem Spolku architektů a inženýrů v Království českém. O tři roky později zahájil podle plánů bulharského architekta Onufrije Zarzova výstavbu katolického neorománského kostelíka Sv. Františka z Assisi. – Pochován se svým bratrem Jiřím na sofijském hřbitově.
Klíč.slova
podnikatelé * stavitelé * železniční stavitelé * technici * tiskaři * kulturní pracovníci
Citace
BRANKOV, Nikolaj. Inženýři Proškové: Berounští stavitelé novodobého Bulharska. In: Minulostí Berounska: sborník Státního okresního archivu v Berouně. Beroun: Státní okresní archiv, 2017, s. 274-281. ISBN 978-80-88148-15-9.
