Studoval českou vyšší reálku v Praze, v r. 1877 ze školy vystoupil a pokračoval na obchodní škole. Po r. 1878 odjel za svými bratranci Jiřím a Bohdanem Proškovými do Bulharska. Působil jako stavitelský asistent v Sofii a pomáhal s přípravou vydání správních map osmi krajů jihozápadního Bulharska. Po návratu do Čech v r. 1880 začal studovat na české technice; po roce však školu opustil a vrátil se do Sofie. Začal pracovat jako architekt a stavitel pro bulharský stát. Postavil podle projektu architekta Konstantina Jovanoviče budovu Národního shromáždění v Sofii. V 70. letech 19. století projektoval i soukromé rodinné domy a vily. V r. 1885 projektoval pivovar svých bratranců Jiřího a Bohdana v Sofii. Téhož roku pověřen stavbou nové reprezentativní budovy sofijské státní tiskárny. Od r. 1887 pracoval jako inženýr - architekt na Městském úřadu v Sofii a spolupodílel se na radikální přestavbě města a realizaci tzv. Battenbergova regulačního plánu. V r. 1891 získal místo zástupce ředitele technického oddělení Městského úřadu v Sofii. Navrhl několik projektů pro významné bulharské veřejné osobnosti. – V r. 1912 navždy Bulharsko opustil a vrátil se do Čech. Působil jako stavitel na pražském Smíchově.
Klíč.slova
architekti * stavitelé * kartografové
Citace
BRANKOV, Nikolaj, Inženýři Proškové: Berounští stavitelé novodobého Bulharska. In: Minulostí Berounska: sborník Státního okresního archivu v Berouně. Beroun: Státní okresní archiv, 2017, s. 281-289. ISBN 978-80-88148-15-9.
