| Jméno korporace | Včelní Hrádek (zámek)
|
|---|
| Místo | Jílové u Prahy (Česko)
|
|---|
| Vznik | 1789 - přibližné datum stavby zámku
|
|---|
| Zánik | 1990 - budova zámku se začala hroutit
|
|---|
| Popis | Jednoduchý zámek stával na ostrohu nad soutokem Chotouňského potoka a řeky Sázavy, v jižní části katastru města Jílové u Prahy. - Původně zde, poněkud východněji, stával již v době předhusitské opevněný dvůr s tvrzí, zvaný Hrádek. Listina, která uvádí, že Hrádek již r. 1045 sloužil k ochraně "jílovců", dobývajících v okolí zlato, je ale padělkem z 18. stol. První ověřená písemná zpráva o tvrzi z r. 1402, tehdy jílovští němci Hrádek nazývali Nussberk. V 15. stol., patrně během husitských válek, byl Hrádek zpustošen a vypálen, tehdy přestal být i ohrazenou pevností. Potom střídal pustý Hrádek majitele (v 16. stol. nejvyšší mincmistr Vilém Kostka z Postupic, alchymista Eduard Kelley aj.). Během třicetileté války byl zpustošen i dvůr, v r. 1695 jej ale obnovil jílovský primas Ignác Schönpflug. Potom se opět majitelé rychle střídali až do r. 1789, kdy statek koupil krajský hejtman a badatel Karel Josef z Bienenberku. Ten nechal záhy poblíž zříceniny tvrze postavit nový zámek nazývaný Včelní Hrádek (die Biene = včela). Bienenberk na Hrádku shromáždil mnoho starožitností, zejména památek na sv. Prokopa. Po jeho smrti opět zámek měnil majitele, v r. 1947 se stal majetkem města Jílové. - Jedná se o jednoduchou stavbu o dvou křídlech v pravém úhlu. V tříbokém arkýři kaple sv. Prokopa, sem byl přestěhován i obraz sv. Prokopa a mnoho dalších uměleckých památek z bývalého sázavského kláštera. - Naposledy Včelní Hrádek zchátral koncem 20. stol. pod správou místního zemědělského družstva. V budově bydleli až do konce 70. l. nájemníci, po jejich odchodu zůstala prázdná budova bez využití. Vnitřní vybavení bylo rozkradeno, narušen byl krov. R. 1990 se zámek začínal hroutit, propadlými krovy do něho zatékalo, za několik let spadly stropy, patra i přízemí. Dnes na jeho místě rostou v létě obtížně prostupné křoviny, pravděpodobně zachovaly některé zbytky zdí. Areál je uzavřen, kromě rozpadlých hospodářských stavení po obvodu dvora je dnes hlavní stojící budovou relativně zachovalý objekt při západní hraně pozemku.
|
|---|
| Klíč.slova | tvrze * zaniklé tvrze * zámky * zaniklé zámky * hospodářské dvory
|
|---|
| Citace | SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl 15. Praha: Šolc a Šimáček, 1927, s. 213.
|
|---|
| HOLEC, František; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, s. 171-172.
|
|---|
| ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, s. 321.
|
|---|
| ČÍŽEK, Jiří. Včelní Hrádek: Nussberg [online]. c2005. [cit. 2006-11-03]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=805.
|
|---|
| Druh soub. | Soubor jmen korporací - regionální památky
|
|---|
