1924 - obec získala samostatnost

Růžička, František Xaver, - amatérský archeolog

Landová-Štychová, Luisa, - politička, novinářka

Spilka, Josef, - básník, překladatel

Obec 6 km jihozápadně od Kolína. V historii nazývána též Ratiboř. - Nadmořská výška: 314 m. - Území osídleno již v době kamenné a železné (laténské). Písemně je obec poprvé uváděna na falzu z r. 1115 jako majetek benediktinského kláštera v Kladrubech u Stříbra, první důvěryhodná zpráva je až z r. 1362, kdy obec patřila bohatému kutnohorskému měšťanovi Mikuláši Velkušovi. Dalším majitelem byl v l. 1386-1389 Mikuláš Wonderbute, v l. 1393-1403 Martin Oderin, v té době již v obci stávala tvrz (dnešní starý zámek). R. 1402 zpustošilo Ratiboř vojsko uherského krále Zikmunda při obléhání Kutné Hory. Během první poloviny 15. stol. v majetku dalších kutnohorských rodin, r. 1469 daroval král Jiří z Poděbrad zdejší statek Janu Hrabaňovi z Přerubenic, hejtmanovi kolínského hradu, jehož potomci zde sídlili až do konce 15. stol. Potom se majitelé opět rychle střídali. Během třicetileté války byla obec r. 1634 zpustošena Sasy, r. 1639 Švédy. R. 1646 koupil celé panství Jindřich Kraft z Lammersdorfu, r. 1659 hrabě Ferdinand Vilém Popel z Lobkovic a ještě před r. 1700 obnovil zpustošenou obec založením kovárny a opravením spálených mlýnů. V r. 1711 koupil Ratboř Karel Jáchym Breda a připojil ho k panství Červené Pečky, r. 1723 nechal přestavět tvrz na barokní zámek. Zadlužený ratbořský statek koupila r. 1734 hraběnka Marie Karolína Khevenhüllerová, zdejší zámek zvolila za své hlavní sídlo. Za jejího vlastnictví také došlo k rozvoji obce. Ale již její syn prodal panství r. 1793 Maxmiliánovi Thurn-Taxisovi. Během 19. stol. se opět majitelé střídali, za Cecingarů z Birnic byl v obci po r. 1841 vystavěn nový cukrovar. Od Cecingarů koupil Ratboř r. 1890 kolínský velkoobchodník Bernard Mandelík. Jeho rodina se významně zasloužila o rozvoj obce. Po zániku patrimoniální správy v polovině 19. stol. byla Ratboř přičleněna k obci Kořenice, v r. 1924 se však osamostatnila a 14. září 1924 byl prvním starostou obce zvolen Robert Mandelík. - Od pol. 18. stol. do jeho konce se v nedalekém okolí těžil český granát (pyrop). - Dnes v obci kostel sv. Václava, tzv. starý a nový zámek, barokní sousoší Apoteózy sv. Jana Nepomuckého, na hřbitově památný cedr atlantský. - K významným osobnostem obce patří politička, novinářka a průkopnice feminismu Luisa Landová-Štychová (pamětní deska na rodném domě čp. 10 u náměstí) a básník a překladatel Josef Spilka. Na archeologickém průzkumu obce ve 30. l. 20. stol. (nález keltského pohřebiště z doby laténské, zbytky rozlehlých chat, četné střepy a železná spona) se podílel úředník zdejšího cukrovaru, amatérský archeolog František Xaver Růžička. - Územím obce vede významný krajinný prvek Polepské údolí s mnoha chráněnými druhy rostlin a živočichů.

obce * dějiny obce * doba kamenná * doba železná * doba laténská * Keltové * pohřebiště * archeologické nálezy * třicetiletá válka * kostely * tvrze * přestavěné tvrze * zámky * zámecké parky * sousoší * pamětní desky * cukrovary * rodáci * památné stromy * cedry * těžba granátu * chráněné druhy

POCHE, Emanuel; et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Sv. 3. Praha: Academia, 1980, s. 222.

ŠIMEK, Tomáš; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989, s. 414.

Okolí Prahy východ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1989, s. 375.

Cesty a památky: Kolínsko [online]. [cit. 2009-03-25]. Dostupné z: http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/ratbor.

Významný krajinný prvek: Polepské údolí (část Ratboř - Pašinka). Kolín: Městský úřad Kolín, 2010. 32 s.

Soubor geografických jmen - regionální místopis