Počet záznamů: 1
Sázavský klášter
Jméno korporace Sázavský klášter Jiné jméno Klášter benediktinů (Sázava, Benešov, Česko) Sázava (klášter) Viz též Sázava (zámek) Vznik 1032 Události 1070 - vysvěcen kostel sv. Kříže 1096 - slovanští benediktini vyhnáni Zánik 1785 - klášter zrušen Osobnosti Prokop - poustevník, slovanský opat Božetěch - slovanský opat Silvestr - latinský opat Matyáš z Arrasu - stavitel Prachner, Václav - sochař Popis Bývalý klášter na pravém břehu řeky Sázavy. Nachází se v místě, kde se na začátku 11. století v jeskyni nad řekou usadil poustevník jménem Prokop. Kolem sebe shromáždil komunitu poustevníků, která se kolem r. 1032 díky přemyslovským knížatům Oldřichovi a jeho synovi Břetislavovi proměnila v benediktinský klášter. Jako jediný v Čechách užíval staroslověnštinu jako liturgický a literární jazyk. Za Spytihněva II. (1055-1061) byl domácí mnišský sbor vyhnán a do kláštera přišel konvent německý. Po nástupu Vratislava II. (1061-1092) se původní mniši z uherského exilu do kláštera opět vrátili. Sázava se stala křižovatkou na hranici kulturního světa západního a východního křesťanství, tehdy stál včele významný opat Božetěch. V r. 1096 byli mniši ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni a jejich knihy a veškeré spisy zničeny. Klášter byl poté natrvalo předán benediktinům z Břevnova a používala se pouze latinská liturgie, zrušen byl r. 1785. – Areál kláštera tvoří soubor staveb z různých období. Nejstarší jsou základy kostela sv. Kříže, kruhové rotundy se čtyřmi apsidami z r. 1070, odkryté archeology v klášterní zahradě. Románská přestavba kláštera realizována za opata Silvestra značně změnila podobu původního klášterního komplexu. K zásadním změnám došlo až na konci 13. a na začátku 14. stol., kdy vznikl gotický konvent. Z gotického období se dochovala kapitulní síň s cennými nástěnnými malbami na stěnách a klenbě z doby kolem r. 1370 s výjevy ze života Panny Marie. Pozoruhodná je také Madona Sázavská, jedinečná svým obsahovým i uměleckým pojetím. Matka Boží tu nechová jako obvykle Jezulátko v náručí, ale vede je za ruku a Ježíšek si nese košíček s barevnými kuličkami. Z nedokončeného trojlodního kostela sv. Prokopa ze 14. stol., stavěného hutí Matyáše z Arrasu, se dochovala jižní stěna s arkádami na mohutných profilovaných pilířích, chór s bočními kaplemi, základy chrámové předsíně a třípatrová věž. V r. 1421 vtrhla do Sázavy husitská vojska Pražanů, všichni mniši i stavebníci byli vyhnáni a stavba byla přerušena. Presbytář kostela byl barokně přestavěn až v r. 1687 a vyzdoben do podoby dnešního kostela sv. Prokopa. Severně od kostela je ve výklenkové kapli figurální náhrobek Tieglů z Lindenkronu z r. 1816 od Václava Prachnera. Klášterní konvent, dnešní zámek, má gotické jádro, jeho současná podoba je barokní a novorenesanční. V r. 2007 byla v ambitu kláštera objevena pod mnoha vrstvami přemaleb barokní fresková výzdoba. Klíč.slova kláštery * poustevníci * mniši * benediktini * opati * kostely * rotundy * románský sloh * gotika * baroko * novorenesance * nástěnné malby * sochy * madony Citace ROYT, Jan, SOMMER, Petr, STECKER, Martin. Sázavský klášter. Praha: Národní památkový ústav, 2013. 99 s. ISBN 978-80-86516-57-8. DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 243. ISBN 978-80-242-1932-5. Druh soub. Soubor jmen korporací - regionální památky Odkazy (1) - Soubor jmen korporací (5) - Digitalizované dokumenty (11) - Odborná literatura, mapy (144) - ČLÁNKY (13) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR
Počet záznamů: 1