| Popis | Rozsáhlý komplex mokřadů a slatinných luk na prameništi levostranného přítoku potoka Mlynářice 2 km severně od Lysé nad Labem, vlevo od silnice Lysá nad Labem - Benátky nad Jizerou. - Rozloha: 27,5714 ha. - Nadmořská výška: 185-190 m. - Úkolem je ochrana jedné z poslední zbytků slatin a slatinných luk v okolí středního toku řeky Labe (tzv. polabských černav), vzniklých přirozeným zazemňováním slepých ramen a meandrů Labe a jeho přítoků nebo terénních sníženin s vodními plochami. - Geologický podklad území tvoří křídové sedimenty, které jsou místy kryty zvětralinovými útvary pleistocénního nebo holocenního stáří. V tomto období se zde ukládaly váté písky a vytvářely hráze nebo naopak prohlubně, zaplňované vodou. V prohlubních, jezerech, se v pozdním glaciálu ukládaly jílovité písky a písčité jíly. Na tyto vrstvy potom nasedaly jílovité sladkovodní sedimenty, křídy a zde vytvořily slatinné půdy. - Hlavním typem zdejší vegetace jsou slatinné louky s převládajícím bezkolencem modrým, dále společenstva ostřic a v menší míře i rákosiny. V poslední době přibývá vrbových porostů, které indikují snižování hladiny spodní vody. Ze druhů typických pro polabské černavy se zde uchovaly především druhy šáchorovité, trávy a sítiny, z nich např. šášina načernalá, šášina rezavá, mařice pilovitá, třtina přehlížená, ostřice Hostiova, ostřice Buxbaumova nebo sítina uzlíkatá. Z nápadněji kvetoucích jsou to především vstavačovité, např. prstnatec pleťový, vstavač řídkokvětý, kruštík bahenní, pětiprstka žežulník. Ve vodních tůních roste bublinatka obecná a vzácné řasy ze skupiny parožnatek. - Na území je bohatá malakofauna, zajímavá je i vodní entomofauna, zvláště brouci, dále hmyz ze skupiny dvoukřídlých, zejména druhy vázané na vegetaci. Bohatě jsou zastoupeny také vážky, šidélka a motýlice, z obratlovců především obojživelníci (z vzácnějších např. čolek velký, kuňka ohnivá, blatnice skvrnitá, ropucha krátkonohá). Velká, ničím nerušená plocha rezervace umožňuje hnízdění četným druhům vodních a bahenních ptáků (moták pochop, chřástal kropenatý, rákosník ostřicový ad.). - Protože v minulosti byly slatinné půdy vysušovány a přeměňovány na ornou půdu, je zachování této černavy velmi důležité. Od r. 1933 (zřízení rezervace) nebylo území hospodářsky využíváno a bylo ponecháno samovolnému vývoji, což mnohdy vedlo k množení agresivnějších druhů. V současné době je stabilizována hladina spodních vod, nálet dřevin je likvidován a některé luční porosty a rákosiny jsou koseny s cílem vytvořit odpovídající podmínky pro vzácné a charakteristické druhy tohoto specifického biotopu.
|
|---|
