| Popis | Dominantní stavba uprostřed obce, unikátní ukázka výstavného venkovského zemanského sídla a nejlépe dochované středověké sídlo drobné šlechty v Čechách. - Hradenín písemně zmiňován již r. 1265, býval v držení místních zemanů. Jejich zdejší sídlo pravděpodobně zaniklo v bouřlivých událostech bojů o český trůn r. 1308, kdy zahynul i Zbyslav z Hradenína. Dnešní kamenná, věžová gotická tvrz byla patrně vystavěna po r. 1398 za Mikuláše Píska z Hradenína, bohatého kutnohorského měšťana. - Založena při východní straně poplužního dvora, na nevysoké skalnaté terase nad bažinatým údolím potoka Blinka, z něhož se napouštěl rybník a chránil tvrz z jihu. Na západní, severní a východní straně ve skále vylámán příkop, plněný vodou z rybníka, před příkopem byl ještě navršen obranný val. Jádro tvrze tvořila hranolová věž z lomového kamene a bosovanými nárožími, o půdorysu 9,6 x 11,5 m, dnes dvoupatrová, vysoká přes 24 m (původně možná třípatrová). Uvnitř byl sklep přístupný od jihu přímo z nádvoří. V každém podlaží bylo patrně po jedné místnosti, vstup patrně po dřevěném představěném schodišti uvnitř věže. Na západní a severní straně byla věž obklopena úzkým parkánem, při jihovýchodní straně bylo nevelké nádvoří. Vstup do tvrze přes padací most od západu, kde byl dvůr náležející k tvrzi. - Písemně byla hradenínská tvrz poprvé připomínána v r. 1437, byla důvodem vleklého vlastnického sporu (1437-1460) mezi panovníkem a Reinhardem z Mühlhausenu (a jeho dědici). Od r. 1483 se majitelé Hradenína rychle střídali, tvrz byla postupně upravena: vyzděn vodní příkop a vylepšen systém jeho napájení vodou, vstupní brána na západní straně opevněna polygonální baštou (dnes nesprávně označovanou jako kaple), pozdně goticky upravena věž (točitá schodiště, zazděny některé vstupy a vybourány nové, ve třetím patře zřízena kaple se dvěma hrotitými gotickými okny ve východní stěně). Dosud prázdný severní parkán vyplnila nová budova dosud neznámého určení. - Za Nečanských z Minic (v l. 1535-1600) byla k obytným účelům mezi západní a jižní hradbou vystavěna pohodlnější, rozsáhlá renesanční dvoukřídlá patrová budova a původní dřevěný most nahrazen kamenným, o dvou obloucích. - Při prodeji v r. 1600 a r. 1606 byla hradenínská tvrz označována jako hrad. Během 17. stol. se majitelé rychle střídali, patrně po r. 1652, za Kateřiny Magdaleny Častolárové, byla gotická bašta u vstupní brány přestavěna na obytný objekt se dvěma místnostmi, zaklenutými raně barokní klenbou. Další majitel, Jiří Viktor z Valdštejna připojil, Hradenín po r. 1663 k panství Komorní Hrádek, tvrz přestala sloužit jako panské sídlo. Věž byla využívána jako skladiště, jižní obytná budova jako obydlí pro panského úředníka spravujícího dvůr. Za Valdštejnů byla v severním parkánu ke gotickému sklepu přistavěna budova, podle místní tradice označovaná jako vězení (dnes zřícenina). Po r. 1720 tvrz (věž) barokně upravena, po r. 1786 změněna v samostatnou usedlost čp. 13. Věž využívána jako sýpka. Po r. 1869 obytné renesanční křídlo zbořeno, zavezena část příkopů a na jejich místě vystavěny nové hospodářské budovy, do jižní části západního příkopu postavena nová (zčásti přízemní, zčásti jednopatrová) obytná budova, vyzděny oblouky mostu. Poslední přestavba proběhla počátkem 20. stol. (nová hospodářská budova v severozápadním nároží, zbourání šnekovitého schodiště ve věži). Soukromým majetkem zůstala tvrz až do r. 1950, potom převedena do vlastnictví JZD. R. 1955 udeřil do věže blesk, částečně se zřítila střecha a rozestoupily stěny v posledním patře. Bez další větší údržby tvrz chátrala, zbořena byla brána do areálu tvrze. V r. 1960 přešla tvrz do majetku státu, r. 1972 vypracován projekt na její rekonstrukci. Do r. 1985 proveden průzkum areálu, vyčištěn příkop a zahájena dodnes patrná rekonstrukce a provizorní zastřešení věže. Opravy byly ukončeny v r. 1993, kdy byl majetek vrácen v restituci rodině Klvaňových. Ta v opravách nepokračovala a od té doby tvrz opět chátrá.
|
|---|
