Počet záznamů: 1
Žiželice (Kolín, Česko)
Geografické jméno Žiželice (Kolín, Česko) Viz též Žiželice (Kolín, Česko : oblast) (Uzší termín) Hradišťko II (Žiželice, Kolín, Česko) (Uzší termín) Končice (Žiželice, Kolín, Česko) (Uzší termín) Loukonosy (Žiželice, Kolín, Česko) Události 1052 - první písemná zpráva Osobnosti Vršovci (rod) - majitelé obce Přerhof, Heřman, - recitátor Rašín, Jaromír, - bibliofil Storch, František, - kriminalista URL http://web.mvcr.cz/adresa/index.html http://aleph.nkp.cz/aleph-cgi/show_map?ll=50.13183,15.39289&z=12 Popis Obec leží 18 km severovýchodně od Kolín a asi 7 km jihovýchodně od Chlumce nad Cidlinou na levém břehu řeky Cidliny. Dnes pod ní spadají obce Končice, Hradišťko II, Loukonosy, Kundratice a Zbraň. - Nadmořská výška: 211 m. - Název pochází od kmene Žuželiců, který kdysi obýval zdejší krajinu. První písemná zpráva pochází z r. 1052, kdy zde stál již dřevěný kostel a obec byla trhovým střediskem pro široké okolí. Nejvýznamnější osobností v dějinách obce byl vladyka Dětoch z Třebelovic a Hradišťka, který převzal žiželické panství v r. 1268 od svého strýce Jana Sezimy z Hořepníka z načeradské větve rodu Vršovců a asi na konci 13. stol. založil hrad Hradišťko II. V r. 1321 založil hned vedle původní osady Žiželice obec novou a povýšil ji na poddanské městečko s různými privilegii a městským znakem. Ty původní Žiželice se přejmenovaly na obec Končice a dodnes tvoří se Žiželicemi jeden celek, i když samostatný. Vladyka Dětoch novou obec založil velkoryse s velkým obdélníkovým náměstím, s širokými ulicemi a s kostelem. Po Dětochově smrti zdědil hradišťské zboží Petr z Rožmberka, který po roce 1347 přestavěl původně zřejmě dřevěný kostel sv. Prokopa. Všechna dosavadní městská práva byla potvrzena králem Vladislavem Jagelonským v r. 1502, navíc Žiželice obdržely právo trhové, mýtné a hrdelní. V 17. stol. se Žiželice staly součástí chlumeckého panství Kinských, ale veškerá stará práva si udržely i v nadcházejícím období; naposledy je v r. 1796 potvrdil císař František I. Za husitských válek a po třicetileté válce bylo městečko značně zpustošeno. Po dalších požárech v r. 1798 a 1830 bylo již obnoveno jen částečně. Definitivní úpadek nastal ve 2. pol. 19. stol., kdy žiželická veřejnost odmítla vedení železniční trati z Prahy do Hradce Králové přes své město, které se tím ocitlo stranou dopravního a hospodářského rozvoje. V r. 1871 byl zde uveden do provozu cukrovar. Ale ten již v roce 1873 zkrachoval. Tovární objekty cukrovaru zakoupili dva majitelé z Vídně, kteří zde začali provozovat textilní výrobu. Ta byla postupně modernizována a rozšířena tak, že v r. 1908 zaměstnávala 278 tkalců. Za první světové války byla však výroba omezována a v r. 1917 nadobro zanikla. Po první světové válce byly Žiželice převážně již jen zemědělskou obcí. - K památkám patří na náměstí radnice z 18. stol., přestavěný zděný kostel sv. Prokopa z pol. 14. stol. s farou, u něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého a křížek z r. 1859, na severozápadní straně náměstí socha sv. Václava z r. 1901 od Stanislava Suchardy. Na náměstí stával také mariánský sloup se sochami světců z 1. pol. 18. stol., bohužel po r. 1960 byl zničen. Na východním okraji Masarykova škola z 1. republiky. Technickou památkou je železobetonový most přes Cidlinu z r. 1923. Na katastru obce rostou tři mohutné památné stromy: u kostela více jak stoletá lípa malolistá, na pravém břehu mlýnského náhonu u bývalého hořejšího mlýna lípa malolistá, stará 240 let a na tzv. Přední louce vrba bílá, stará 60 let s obvodem kmene 393 cm. - K významným rodákům se řadí recitátor a kulturní organizátor Heřman Přerhof, bibliofil Jaromír Rašín, právník a kriminalista František Storch ad. Klíč.slova obce * dějiny obce * města * majitelé obce * hrady * kostely * fary * kříže * sochy * mariánské sloupy * školy * mosty * cukrovary * textilní průmysl * památné stromy * rodáci Citace KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Díl 2. Praha: Libri, 1997, s. 305-307. DAVID, Petr, SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Středočeský kraj. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2007, s. 328. Zdroj dat www(Adresy ČR-MVČR) Druh soub. Soubor geografických jmen - regionální místopis Odkazy (3) - Soubor osobních jmen a jmen rodin (7) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti (2) - Soubor jmen korporací - regionální památky (4) - Soubor geografických jmen - regionální místopis (1) - PERIODIKA - Souborný záznam periodika (11) - ČLÁNKY Databáze národních autorit NK ČR
Mapa
GPS: 50°7'54.48"N, 15°23'34.44"E
Počet záznamů: 1