Obec 5 km jižně od Mladé Boleslavi, na jižním svahu vrchu Chlum. Název, odvozený od zdejšího zaměření na pěstování vinné révy, se měnil z Vinarci, Vinařce, na dnešní Vinařice. - Písemně poprvé zmiňována r. 1228 v ne zcela věrohodné listině jako součást majetku kláštera sv. Jiří v Praze. V r. 1340 v obci stávala tvrz na níž sídlil Havel z Vinařic. Na počátku 15. stol. patřily Vinařice Vartemberkům, potom je drželi Klinštejnové a na počátku 16. stol. Jaroslav ze Šelmberka, který patrně tvrz přestavěl na zámek. Ze zámku údajně vedla tajná chodba ke kostelu v Sýčině. Od r. 1517 drželi Vinařice Cetenští z Cetna. Václav Procek z Cetně se však aktivně účastnil stavovského povstání a rodový majetek mu byl r. 1623 zkonfiskován. Konfiskát koupil Adam z Valdštejna a Vinařice přejmenoval na Nový Valdštejn (r. 1626 vloženo do zemských desek), název se však neujal. Vinařické panství bylo připojeno k panství Dobrovice, s ním pak sdílelo společnou historii a vývoj. Stavebním rozvojem do konce 30. l. 20. stol. vznikl dokonce intravilán Dobrovice-Vinařice-Bojetice-Týnec. - V obci dnes stojí zámek a kaplička se zvoničkou z r. 1840. - K významným osobnostem obce patří lidový písmák František Dědina a jeho syn, významný český geolog Václav Dědina.
Klíč.slova
obce * dějiny obce * přestavěné tvrze * zámky * kaple * osobnosti
Citace
ANDĚL, Rudolf; et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984, s. 511-512.
HERČÍK, Karel. Dobrovice 450 let městem, 1558-2008. 1. vyd. Dobrovice: Město Dobrovice, 2008, s. 11-137.
