Počet záznamů: 1
Velíz (Křivoklátská vrchovina, Česko : hora)
Geografické jméno Velíz (Křivoklátská vrchovina, Česko : hora) Viz též (Širší termín) Křivoklátská vrchovina (Česko) Místo Kublov (Česko) Události 1003 - v místních lesích zachráněn kníže Jaromír 1012 - první zmínka o kostele na Velízi 1352 - první zmínka o proboštství 1421 - klášter vypleněn husity 28.06.2003 - slavnostní mše k 1000. výročí událostí na Velízu Osobnosti Jaromír - český kníže Krolmus, Václav - archeolog Reichertová, Květa - archeoložka URL http://cs.wikipedia.org/wiki/Vel%C3%ADz http://www.mapy.cz/#mm=TTtTcP@sa=s@st=s@ssq=kublov@sss=1@ssp=129293420_125710028_141286508_141160140@x=131818752@y=135446656@z=13 Popis Vrch 11 km západně od Berouna, nad obcí Kublov. - Nadmořská výška: 595 m. - Archeologickými výzkumy doloženo rozsáhlé pravěké sídliště, přetrvávající i v době keltské a slovanské. Patrně se jednalo o velmi významnou svatyni. Poblíž vrcholu vyvěrá pramen (jeho voda má v zimě i v létě stejnou teplotu), dříve zde bývala i skalka s jeskyní (ve 20. stol. se zřítila). Ve slovanských dobách zde byl uctíván bůh Veles, ochránce stád a pastýřů. Podle Kosmovy kroniky zde byl Vršovci snad r. 1003 mučen přemyslovský kníže Jaromír (podle pověsti měl být rituálně obětován pod posvátným dubem). Zmučeného Jaromíra v poslední chvíli zachránil služebník Hovora (za to povýšen na zemana, později lovčí v knížecích lesích při dvoře Zbečno). Jaromír nechal v místě své záchrany v l. 1004-1012 vybudovat předrománský kostel (kapli) sv. Jana Křtitele, r. 1012 také písemně poprvé zmiňovaný. V r. 1037 daroval kníže Břetislav Velíz ostrovským benediktinům a postavil na místě původního románský kostel s proboštstvím. Asi r. 1421 byl klášter vypleněn husity. V r. 1425 připadl Velíz pod točnické panství. Zničený kostel byl opraven teprve r. 1603, klášter zanikl. Barokní úprava kostela proběhla v l. 1770-1774, za Josefa II. r. 1787 zde náboženský fond postavil faru. - První archeologický výzkum na Velízu provedl v l. 1852-1861 páter Václav Krolmus (nálezy a náčrtky věnoval Národnímu muzeu v Praze). Při archeologickém průzkumy v l. 1958-1967 (dr. Květa Reichertová z ARÚ ČSAV) zde byla potvrzena existence klášterního komplexu. - Dnes Velíz ve správě obce Kublov, na památném místě se nachází kostel sv. Jana Křtitele s dodnes užívaným hřbitovem, barokní fara s márnicí, odkryté části zdí bývalého kláštera a několik rekreačních usedlostí. Na zalesněném pahorku nad kostelem umístěna dřevěná stylizovaná socha boha Velese. Před farní zahradou litinový křížek, k němu byla v r. 2003 patrně při slavnosti 1000. výročí událostí na Velízu vysazena lípa. - Na úpatí vrchu Velíz chráněná přírodní památka Zdická skalka. Klíč.slova slovanská sídliště * hradiště * svatyně * obětní místa * kostely * kláštery * fary * proboštství * hřbitovy * benediktini * románský sloh * baroko * přírodní památky Citace Okolí Prahy západ. 1. vyd. Praha: Olympia, 1990, s. 276. ČERNÝ, Miloslav. K historii sakrálního areálu na Velízu. Minulostí Berounska, 2002, Sv. 5, s. 42-62. Druh soub. Soubor geografických jmen - regionální místopis Odkazy (2) - Soubor osobních jmen - regionální osobnosti (1) - Soubor jmen korporací - regionální památky (1) - Odborná literatura, mapy (16) - ČLÁNKY (2) - Regionální literatura - knihy Databáze národních autorit NK ČR
Mapa
GPS: 49°56'44.52"N, 13°53'20.76"E
Počet záznamů: 1