Uprostřed náměstí. - Postaven jako raně gotický ve druhé polovině 13. stol. kameníky klášterní huti v Milevsku. Z té doby zachovaná věž s tribunou, obvodové zdivo lodi, sakristie s oratoří v patře a hlavní portál (přenesený r. 1864 do nově postaveného přístavku na západním průčelí). Po r. 1374, za Rožmberků, postaven nově presbytář, loď přestavěna v dvoulodí a upraveno bylo i druhé patro věže. Až do konce baroka kostel zastával obrannou funkci, spolu se hřbitovem ohrazen vysokou hradební zdí s dřevěným podsebitím, arkýřovitými nárožními baštami a zdvihacím mostem přes příkop. V renesanci připojena k západnímu průčelí samostatně stojící patrová věž; brány se zdvihacím mostem a fasády kostela opatřeny sgrafitovou rustikou (obnovena v l. 1956-1958). V l. 1862-1864 zřízen po severní straně lodi v celé její délce přístavek a rozšířena byla i tribuna podle návrhu B. Gruebera a ing. Kletečky. - Gotický jednolodní kostel s obdélným presbytářem s patrovou obdélnou sakristií po severní straně, s rozsáhlým pseudogotickým přístavkem po severní straně čtvercové lodi a s patrovou předsíní před západním průčelím. Věž v západním průčelí, se sdruženými raně gotickými, trojlistě zakončenými okénky v prvním patře a s hrotitými okny s kružbami (konec 14. stol.) ve druhém patře; zakončena osmibokou jehlancovou střechou s cimbuřím. V průčelí předsíně raně gotický profilovaný, trojlistě zakončený portál, západní průčelí severního přístavku s hrotitým portálem a hrotitým oknem s kružbami, štít lodi hladký, trojúhelníkový. Boční fasády lodi a presbytáře s vysokými hrotitými okny s kružbami, na jižní straně lodi hrotitý profilovaný portál; trámový krov nesen na jižní straně osmnácti dřevěnými a dvěma kamennými krakorci, na presbytáři odstupněné opěráky. Presbytář sklenut jedním polem síťové klenby obkročného základu, sakristie dvěma poli křížové žebrové klenby, oratoř nad ní křížovou klenbou téhož typu. Triumfální oblouk hrotitý, vyžlabený; loď plochostropá. Panská tribuna v západní části, spojená s prvním patrem věže úzkou chodbičkou, nesena čtyřmi nízkými žulovými hranolovými pilíři a podklenuta mohutnou raně gotickou klenbou. Z původní bohaté malířské výzdoby zachovány pouze fragmenty erbů sedlčanských děkanů 17. stol. - Zařízení: převážně barokní; hlavní oltář sv. Martina s obrazem od J. Umlaufa, na oltáři archiválně doložena účast J. Brokofa. Tři boční oltáře pozdně barokní; pseudobarokní kazatelna; cínová křtitelnice ze 16. stol.
