Dětství prožila v Kutné Hoře a Německém Brodě. Po smrti matky a později i otce vychována v rodině Adély Jarošové, sestry své zemřelé matky. Navštěvovala soukromý dívčí vzdělávací ústav Heleny Svobodové, později vzdělávací ústav manželů Tesařových v Praze. Poté co vznikl Havlíčkův kult, byla označena českých národem za dceru národa. U Jarošových tehdy žila v nuzných poměrech a proto Sbor pro památku Havlíčkovu uspořádal v r. 1861 veřejnou národní loterii v její prospěch. Poté žila u nového poručníka dr. F. Braunera, otce Zdeňky Braunerové. Zamilovala se do polského šlechtice a důstojníka rakouské armády, což bylo zcela proti převládajícímu politickému naladění tehdejší české „polonofobní a rusofilské“ společnosti. Skandalizace, která po aféře následovala, poznamenala celý zbytek jejího života. Od r. 1867 žila několik let v Rakovníku v rodině místního notáře dr. Pravoslava Trojana. Účastnila se zdejšího společenského života. Na sklonku života žila v Německém Brodě, kde zemřela ve svých 24 letech jako národem zavržená a stala se tak tragickou postavou nacionálněideologických her ambiciózních politiků.
Klíč.slova
děti spisovatelů
Citace
MIČKA, Ivo. Připomínáme . Zpravodaj města Rakovníka, prosinec 1994, s. 16.
MACURA, V. Dcera národa. Dějiny a současnost, 1997, č. 3, s. 19.
LENDEROVÁ, Milena. Dcera národa? Tři životy Zdeňky Havlíčkové. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2013, 325 s. ISBN 978-80-7432-349-2.
Druh soub.
Soubor osobních jmen a jmen rodin
Odkazy
(1) - Soubor geografických jmen - regionální místopis
(1) - Odborná literatura, mapy
(5) - ČLÁNKY
(2) - Regionální literatura - knihy
Počet záznamů: 1
openseadragon
Tyto stránky využívají soubory cookies, které usnadňují jejich prohlížení. Další informace o tom
jak používáme cookies.
